- Inzerce -

дору белу: карие глаза встречают ясность в бюро. быть может, ей не стоило здесь находиться так долго

Ruský umělec působící pod jménem Doru Belu vydal u ruského labelu Byuro, hauntologickou nakládačku s předlouhým názvem карие глаза встречают ясность в бюро. быть может, ей не стоило здесь находиться так долго, čili něco jako: “Hnědé oči spatřují jasnost v kanceláři. Možná, že tam neměla být tak dlouho”.

Album sestává ze dvou identicky dlouhých tracků (22:30) tvořených, podle samotného umělce, jemným šeptáním, vzdálenými melodiemi a hluky. Mimózní estetika z internetu stažených fotografií, kombinace znaků japonské katakany a azbuky bez velkých písmen vytváří podivuhodně neprobádatelný svět, o kterém je těžké cokoliv říct. Vyšinuté new age zabalené v oparu toho největšího reverbu, jenž byl k sehnání, zní ze všeho nejvíc jako nějaký ASMR underground určený k relaxaci a zároveň k navození všemožných psychedelických stavů, které je možné si pouhým poslechem přivodit. Je také možné, že k nám prostřednictvím jemného šeptání promlouvá nějaká zavrženíhodná sekta, jak se svého času vyprávělo o Led Zeppelin, že texty jejich písní puštěných pozpátku měly oslavovat samotného Satana. Skladby дору белу není nutné poslouchat od konce, a možná, že je vokální part místy obrácený, to se nedá uspokojivě rozpoznat.

Každopádně jsou hauntologické kvality nahrávky vysoké a požitek z bloumání sonickými dálavami narušují jen všudypřítomné zvuky deště, kapání a bouře. Tu tam se vynoří dokonce nějaký hudební motiv, upomínající na mallsoftové zpomalování a rozmazávání osmdesátkových šlágrů, zkrátka všechno je zde, jak má být. Pokud máte chuť se trochu zpomalit, pusťte si tento zvukový amalgám z ruského Toljatti. I ve východním bloku může kvést hypnagogický pop!

дору белу: карие глаза встречают ясность в бюро. быть может, ей не стоило здесь находиться так долго

Byuro (https://byuro.bandcamp.com/album/–5)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.