Slovensko-polské akordeonové duo Accosphere vydalo páté album, tentokrát zaměřené opět na nejžhavější současnou hudbu.
Duo Accosphere založili v roce 2011 Alena Budziňáková (nyní již Palusová) a Grzegorz Palus. Umělci, které spojuje vášeň hrát klasickou akordeonovou hudbu v širokém repertoárovém rozpětí. V jedinečných transkripcích provozují starou hudbu, hlavně Bacha, hudbu romantickou, impresionistickou a 20. století, zhusta také světové premiéry současných experimentálních děl. Absolvovali dosud přes dvě stovky koncertů v Evropě, včetně Česka, kde třeba v loňském roce vystoupili na kroměřížském Forfestu.
Bezmála sedmdesátiminutové CD s jednoduchým, leč výstižným titulem New Accordion Chamber Music, obsahuje šest kompozic šesti současných skladatelů, kteří je napsali právě pro toto duo. A ve čtyřech případech také pro další nástroje (varhany, smyčcové kvarteto, zpěv, dechové trio). Ty se zvukem akordeonů vskutku kongeniálně souznějí. Ale popořádku.
Kolekci otevírá skladba In A Moment for accordion duo slovenského tvůrce Petera Machajdíka (nar. 1961). Devítiminutové dílko z roku 2018 je vzrušující směsí intimní niternosti, dumkovité melodičnosti, dronové hloubky, minimalistického tahu, vznětí emocí, rozechvění. Duo Accosphere Machajdíkovu hudbu opravdu cítí, však to také není první jeho skladba, kterou interpretují.
Ukrajinský skladatel Wlodymyr Runchak (1960) přispěl dvouvětou kompozicí Of Sisyphos and Prometheus – Two instructive myths for accordion duo (2017). První část (šestiminutové Andante) je postavena na kontrastu nižších a vyšších akordeonových poloh, kdy se oba hlasy prolínají, tu se do sebe noří, onde se o sebe drásají, navzájem se zvrásňují až k vyvrcholení. Druhá část (pětiminutová Il Ino Tempo indication) staví taktéž na kontrastu, přičemž se tu niternost střídá se svižnými, až notně vypjatými pasážemi.
Polský autor Wojciech Ziemowit Zych (1976) napsal v roce 2018 pro duo Accosphere skladbu The Roy of Ultimate Whiteness for accordion duo and string quartet (14:15). Ta je ze všech děl na albu nejexperimentálnější. Hlavně díky netradičnímu zvuku smyčcových nástrojů (Airis String Quartet), evokujícímu místy až elektroakustickou masu. Brutálně „nehudební“ plochy docílené též netradičními způsoby akordeonové hry jsou chvílemi až nezachytitelné, mysteriózní, místy jsou zahušťovány k hutné dramatičnosti, vrstevnatosti. Výkon všech aktérů je důkazem jejich absolutní víry v hudbu, již ztvárňují. Záleží už jen na otevřenosti posluchače.
Následuje desetiminutová kompozice The Tears of St. Lawrence (Perseids) for accordion duo and organ, kterou v roce 2019 napsala lotyšská skladatelka Renāte Stivriņa. Zde se k akordeonům připojuje polský varhaník Wacław Golonka. Nesmírně působivé dílko je syceno bohatými, doslova rozkvetlými témbry, umocněnými varhanními hloubkami. Proměnlivá dynamika propouští na světlo hymnický smutek spalujících slz z vesmíru.
Polský skladatel, hudební teoretik, dirigent a sbormistr Grzegorz Majka (1981) zkomponoval pro Accosphere skladbu o dvou částech, The Testament of Wounds for mezzo-soprano, baritone, accordion duo and sonoristic layer (2019). Dramatičnost sedmiminutové první věty (Matce Księdza Jerzego) vytvářejí emotivní polohy akordeonů, zprvu nesmělých, jež dusí torza hlasů (Magda Niedbała-Solarz – mezzo-soprán, Stanisław Duda – baryton), posléze pak ve vzrušujícím střetu, již rovnocenném. Druhá část Czarna wodo (4:44) je sycena zprvu intimním, posléze dramaticky proměnlivým uchopením nalidovělé melodie. Zde se hlasy spojují v emotivně silném bujení (ve zvukové režii Wiesława Ochwata).
Výtečné album uzavírá třívětý Quintet for accordion duo and woodwind trio, jež v roce 2021 složil kanadský tvůrce Tyler Versluis. K akordeonovému duu se zde přidali Damian Lipień (fagot), Monika Sęk (hoboj) a Piotr Lato (klarinet). Úvodní část Moderato (5:33) s romantickým entrée fagotu nese výrazné melodické téma, metamorfované protagonisty tu do projasněného impresionismu, jindy do pulsujícího minimalismu. Druhá věta Intermezzo (2:08) představuje učiněné hudební drama, místy zvukově vskutku vypjaté. Závěrečná část Molto allegro (5:02) se vyznačuje dynamickou i výrazovou proměnlivostí, jež přináší patřičnou dramatičnost, završenou až po okraj místy až překotnými expresemi.
Accosphere: New Accordion Chamber Music
DUX Recording Producers https://www.dux.pl/