- Inzerce -

Neptunian Maximalism: Éons

O zásadní letošní příspěvek do žánrových sfér mezi dronovou psychedelií, krautrockem, black metalem a free jazzem se postarala belgická kapela Neptunian Maximalism. V souladu se svým názvem opravdu maximalisticky, trojalbum album Éons obsahuje přes dvě hodiny dravé hudby.

Tuto formaci spolu v Bruselu založili v roce 2018 vokalista a multiinstrumentalista Guillaume Cazalet (baskytara, tenorová kytara, sitár, dechy…) a saxofonista Jean-Jacques Duerinckx. Základní sestavu NNMM dovršil příchod bubeníků Sebastiena Schmita a Pierra Areseho, pro různé koncertní projekty se ale sestava také různě rozšiřovala.

Opravdu vyčerpávající porce šťavnatě dunících dronů a pulzujících groovů nad nimiž poletují saxofonové improvizace je doplněna o estetické přesahy kombinující prvky různých mytologií, šamanismu a fantaskních vizí, jak je v těchto žánrech častým zvykem. S touto hudbou tak zároveň navštívíme planetu Zemi po konci antropocénu, kdy dominantní postavení na civilizačním žebříčku převzali inteligentní sloni. Textový či často spíše jen artikulační materiál pro vokály či barbarské pokřiky je přitom čerpán z prací anglického badatele a archeologa Pierra Lanchantina, jenž se zabývá hypotetickými modely počátků jazykové komunikace.

Během poslechu si vybavíme souvislosti s tvorbou třeba Sunn O))), Swans, Sun Ra, Pharoaha Sanderse, Acid Mothers Temple, díky barytonsaxofonu také například Zu Tria. Dvě hodiny materiálu vycházejí podle tematických kapitol na třech discích. Earth je zřejmě nejúdernější, na prostředním Moon podobná hudba jaksi více psychedelicky a kosmicky freejazzově mutuje, třetímu dílu Sun dominují táhlejší dronové plochy, ovšem výrazově často též správně neurvalé. Celému dílu zkrátka nelze nic vytknout.

Na bandcampu nabízí kapela k volnému přehrání asi třetinu skladeb. U příležitosti vydání 26. června je ale prozatím celý tento kolos k poslechu například na blogu Invisible Oranges. Osobně jej doporučuji jako ideální soundtrack k začátku léta.

Neptunian Maximalism: Éons
I, Voidhanger Records (https://i-voidhanger.com)


Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.