- Inzerce -

Lillingerova jedenáctka zvítězila!

Bubeník a skladatel Christian Lillinger představil naživo svoji otevřenou jazzovou formu…

V loňském roce jsem o Lillingerovi psal dvakrát. Nejdříve v souvislosti s minialbem The Meinl Session, na Mikuláše pak díky výtečnému albu Grammar II. tria Dell/Lillinger/Westergaard. Ovšem již na jaře 2019 vydal také studiovou nahrávku autorského projektu Open Form For Society s devítičlenným mezinárodním ansámblem. S tou samou sestavou, rozšířenou navíc na jedenáctku, premiéroval tento projekt naživo v říjnu 2019 (odtud je závěrečný track nového alba) a posléze provedl i 1. listopadu na Jazzfestu v Berlíně. Na festivalovém pódiu tak vedle lídra stanuli jeho krajané Christopher Dell (vibrafon), Roland Neffe (marimbafon, vibrafon, zvonkohra) a Robert Landfermann (kontrabas), dále Slovinka Kaja Draksler (pianino), britská cellistka Lucy Railton, Švéd Petter Eldh (baskytara), Rakušan Elias Stemeseder (syntezátor, piano), řecký klavírista Antonis Anissegos a dva Američané, klavírista Cory Smythe a Ron Stabinsky (syntezátor, wurlitzer, klavír). Open Form For Society Live vyšel 7. srpna na Lillingerově labelu Plaist Music jako 2LP, CD a digitální download.

Téměř dvaapadesátiminutová plocha je rozčleněna na tři oddíly; v každém dochází k postupnému vzepětí intenzity a každý graduje celé album. Odděleny jsou potleskem, v závěru doslova ovacemi posluchačů. A po zásluze. Výkon ansámblu je plnokrevný, soustředěný, promyšlený i naprosto svobodný, vyvěrající z kongeniálního propojení všech aktérů. Nástroje, zvláště ty strunné, jsou často preparovány či občas elektronicky modifikovány. Lillinger coby leader a autor hudební ideje funguje spíše jako takový tmel či jíška, nepřebíjí ostatní, byť by na to potenciál měl; vyloženě sólový part si vystřihne pouze v tracku č. 2 (Sisyphos). V prvním bloku na sebe navazují tři skladby, v nichž to hustě cirkuluje a proměnlivě klokotá (OFFS), rytmus získá na pravidelnosti, a tudíž naléhavosti, přičemž se nástroje překrývají, proplétají, navzájem se protínají, občas probleskne drúza melodií či rozsekané postbopové sazby (Sisyphos), nebo dojde k paralelním tokům minimalismu a drtivého, nervního, burácivého multi-frázování (Laktat). Střední část tvoří pětice tracků. Thür se výrazivem blíží nejvíce soudobé komorní hudbě, husté rytmické předivo a elektronicky rozdivočelý a zároveň výrazově rozvolněný power-jazz tvoří Titan, dronové smyčce i vášeň tanga a free jazzové sliny zalévají Triangular, zvukový guláš plný napětí (Mocking to) Lillingerův ansámbl zatlačí do chřtánu power jazzu, až jej vyzvrací do potlesku. Poslední dvojice skladeb je sice čitelnější, posluchačsky srozumitelnější, ale o to naléhavější. Rozeznáme dokonce ozvěnu starobylé sakrální hudby, i když značně znervóznělou, témbry jsou rozbíjeny údery a intervencemi elektroniky až dokonce k noise (Basel), aby se pak začal nezadržitelně řinout magmaticky freejazzový tok, houstnoucí, devastující, ve finále s elektrickou pulzací. A pak už jsou slyšet jen ty ovace…

Christian Lillinger: Open Form For Society Live
Plaist Music https://www.plaist-music.com/


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.