- Inzerce -

RaK: ElecThrone

Další novinka stále velmi aktivního veterána naší hlukové mikroscény, který už nějaký ten pátek tvoří sólově pod jménem RadeK K (dříve Napalmed), vychází v rámci jeho zběsilé albové kadence posledních měsíců; jen letos může jít přibližně o dvacátý titul.

ElecThrone je překvapivá nejen obsahem, ale i údajnou geografickou polohou vydavatele. Na Antarktidě mezi tučňáky bych hlukový internetový label rozhodně nehledal.

Hned první track zaujme veselým sonickým škádlením a neustálým klouzavým přelaďováním. Je známo, že si autor rád pohrává nejen se zvukem ale i se slovy. V duchu jeho humoru tedy název skladby parafrázuji jako Nahoru Dolů Po Stupnici Band. Je nutno zdůraznit, že vše je zde zaznamenáno v puristicky čisté podobě, produkce z mašinky Standuino 2π (jednoho z prvních produktů dnešního teamu Bastl Instruments) šla na desku rovnou bez jakýchkoli následných úprav.

Ve druhé, o něco delší nahrávce mne při poslechu přišlo na mysl, že asi takhle může znít dopravní zácpa na Marsu. Je příjemné, že nabízí i o něco více prostoru, v němž se zvukový tok (mnohdy jde jen o krátké cyklické smyčky) pozastaví a dovolí sluchu přípravu na další porci „eletrokakovrnifonie”. Ano, mám na mysli ty nádherně vrnivé bobtnavé zvuky, jaké si posluchač rád užije bez doprovodu čehokoli dalšího. Nechybí samozřejmě také šumové vrstvy, jimiž se malý syntezátorek vyznačuje. Mistr si zde zkrátka opět pěkně pohrál a zaslouženě mu patří místo na imaginárním ElektroTrůnu.

RaK: ElecThrone
Internet Daemon (https://internetdaemon.bandcamp.com)


Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.