- Inzerce -

Xavier Charles ve Školské 28

Tvorba francouzského klarinetisty sahá od elektroakustické improvizace, přes sound poetry až po hlukový rock. Vystupuje na význačných festivalech improvizované hudby a jazzu ve Francii i po celé Evropě, buď jako člen různých uskupení, nebo sólově. Díky Komunikačnímu prostoru Školská 28, Francouzskému institutu v Praze a Radiu 1 budeme mít možnost Xaviera Charlese spatřit na několika místech ČR. Kromě pražského koncertu 27. února bude jeho tvorba ke slyšení i vidění v ostravské Galerii výtvarných umění (1. března), pardubickém Divadle 29 (2. března) a taktéž je plánován koncert a workshop v Brně.

Vedle studií na konzervatoři v Lyonu (na klarinet začal hrát v sedmi letech) byl Xavier Charles ovlivňován též jazzem a rockem. Především díky tomu, že během svých dlouholetých explorací poznal hájemství improvizace z různých stran, máme v každém z jeho projektů co dočinění s  jiným přístupem. Na jednu stranu např. kapela Don´t dance with us s  notnou dávkou humoru interpretuje spíše rockověji laděné kompozice Xaviera Charlese, naopak improvizační trio Contest of Pleasures, které brilantně propojuje „požitkářské“ dechaře, jimiž jsou kromě Charlese trumpetista Axel Dörner a saxofonista John Butcher, si svým usilovným objevováním nových zvuků a přístupů k jejich vytváření vysloužilo nálepku „elektronika vytvářená akustickými nástroji“. Postupem času došel Charles ve svém ohledávání možností hudebního vyjádření i k  využívání speciální soustavy reproduktorů, s jejímiž vibracemi dále experimentuje a vytváří tak zvukové vesmíry na hranici improvizované hudby, výtvarného umění a elektroakustiky. Při hraní uplatňuje princip intuitivního užívání proměňujících se frekvencí a jednotlivých objektů, což si ale nesmíme představovat jako chaotické, na náhodě založené vrhání čehokoli a kdykoli na vibrující membrány. Naopak, používá zrnka rýže a špagety nebo třeba fazole vložené do vzdouvajícího se (někdy až poskakujícího) epicentra vznikajícího zvuku jako různé techniky modulace. Rozhodně se vyplatí sednout si při jeho produkci blízko a užít si vizuální zážitek skýtaný rejem rozezvučených objektů. Rozdíl v hraní na soustavu reproduktorů a na klarinet spočívá primárně v rychlosti ovládání a v přístupu k danému nástroji, o čemž se budeme moci přesvědčit na vlastní oči i při koncertech v ČR.

Své bohaté hudební vzdělání i letitou praxi v pozici vyučujícího, stejně jako spolupráce s jinými hudebníky (Martin Tétreault, Otomo Yoshihide, Tim Hodgkinson, Camel Zékri, Michel Doneda, Frédéric Blondy aj.) i vlastní zkoumání hraničních možností hudby zúročuje při  lektorování a vedení kurzů věnovaných improvizaci na konzervatořích a  hudebních školách v Evropě i obou Amerikách. Xavier Charles povede v  Praze třídenní dílnu zaměřenou na improvizaci, bližší informace viz www.skolska28.cz.(Petr Vrba)


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.