- Inzerce -

Tomáš Procházka: Bicykl

“Strangest of all musical instruments – the bicycle!”, takto je uveden mladý Frank Zappa ve svém prvním televizní vystoupení, v Show Steva Allena v roce 1963. Zappovi je v této ukázce dvacet tři let, chybí mu ještě jeho typický knír, nicméně už za tři roky vydá své slavné dvojalbum Freak out!




V ukázce Frank Zappa sám říká, že každý si občas zahraje na bicykl, třeba jenom připevní kus plastu na drátky výpletu. Bicykl je tedy potenciální hudební nástroj, který má tu výhodu, že se na něm dá i cestovat. Je tedy výborně převozný. Alespoň Zappovi se jeho hudební nástroj podařilo zachovat pro uvedenou demonstraci vcelku.

I v následující ukázce vystupuje kolo jako hudební nástroj ještě kompletní:




Pokud má ovšem hudebník poněkud vyšší ambice, nezbývá než se pustit do demontáže velocipédu a jeho rozseparování na jednotlivé díly, které se dále mohou ostrunit či jiným způsobem preparovat. Typickým příkladem budiž projekt s názvem Swinntonation, prezentující se jako “bicycle band”, který ve své tvorbě využívá jen různě upravené části jízdních kol.




Jak se takové nástroje vyrábějí, vám skupina předvede v následující ukázce:

JInak samozřejmě bicykl jako hudební nástroj svádí k hudebnímu klaunství, jako například v případě australského hudebníka Linsey Pollaka, který vám jako Professor Squealy Deetbum předvede legrační zábavu zde:

Stejný žertéř zahraje i jako člen klarinetového tria hrajícího na sedla jízdních kol:




A protože, jak zmínil Frank Zappa-každý si čas od času zahraje na jízdní kolo – oslavný hymnus na tento dopravní prostředek svého času stvořila i “skupina s kníratou operní zpěvačkou a kytaristou v galoších”, jak se o Queen vyjádřil francouzský spisovatel a hudební publicista Nicolas Ungemuth. Takže: “chcete-li vystrašit ženu” pusťte si následující ukázku.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.