- Inzerce -

Thorsten Soltau: Grun wie Milch / Preslav Literary School: Alamut

Thorsten Soltau: Grun wie Milch / Preslav Literary School: Alamut

Corvo Records (www.corvorecords.de)

 

Třetí počin berlínského vinylového vydavatelství Corvo Records představuje dvě monolitická díla autorů, kteří vytvářejí své práce – každý po svém – na bázi zvukových koláží.

Thorsten Soltau pracuje metodou plunderphonics, kterou v roce 1985 definoval John Oswald, vnáší však do ní svěží vítr. Vyžívá se ve zvuku praskání až jakéhosi přeskakování klasických desek, odkazuje se na tradici konkrétní hudby a jeho mix je místy repetitivní a přesto dokáže až do konce přinášet další a další překvapivé „vypůjčené“ motivy.  Je to svým způsobem řízené dada, které nepracuje a priori s prvkem náhody (ostatně jeho opus vznikal s přestávkou v průběhu dvou let), zároveň je tu přítomen vliv anarchistických postupů avantgardy počátku minulého století. Ono drásání v sobě nese i určitou melodičnost, ke které je ovšem potřeba se postupně prokousat, na což je stopáž necelých osmnácti minut zcela ideální.

Pod projektem Preslav Literary School je podepsán v současnosti v Berlíně usazený původem Brit Adam Thomas, jenž má široký umělecký záběr a působí i jako producent, kurátor a spisovatel. Jeho dvacetiminutová skladba má mnohem uhlazenější a pompéznější atmosféru a v druhé části se po šumové pauze láme do jakéhosi patetického grand finále, které postupně přechází ve vytrácející se codu. Oproti Soltauovi nepracuje jako turntablista, ale využívá svého bohatého páskového archívu, který gejšlí elektronikou.

Nedílnou součástí LP jsou grafické práce výtvarníka Armina Kehrera, které tento picture disc v čistě plastovém obalu povznášejí do další dimenze a současně kongeniálně doplňují charakter obou kompozic. Na straně A je to abstraktní koláž znázorňující střepovitý svět s ostřejšími úhly, na straně B pak inkoustová kresba, která připomíná sice možná bezvýchodný ale organizovaný labyrint. Bez tohoto ústrojného „doplňku“ by byl celkový dojem poloviční. Takhle je to artefakt, který hovoří o nekonečné fragmentárnosti tohoto světa se vším všudy.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.