- Inzerce -

Andreas Willers / Meinrad Kneer / Christian Marien: Nulli Secundus

Andreas Willers / Meinrad Kneer / Christian Marien: Nulli Secundus

Creative Sources Recordings (https://www.creativesourcesrec.com)

 

Co se přihodí, když se dají dohromady tři tak různorodí hudebníci, jako jsou kytarista Andreas Willers, jehož emotivní hru můžeme obdivovat na ne méně nežli pětatřiceti albech od FMP po Between the Lines, nápaditý kontrabasista Meinrad Kneer, spjatý především s vlastními Evil Rabbit records, a bubeník a perkusista Christian Marien, schraumovsky dekonstruktivní, tedy tři Berlíňané, jeden z nich (Kneer) ovšem pouze volbou, protože pochází z Amsterodamu? Nulli Secundus, to se přihodí: album, na kterém jako by vynulovali dosavadní zkušenosti a zvolili zvukové brouzdání přesně ve stylu labelu, který je k sobě tentokrát přivinul – španělských Creative Sources recordings.

Hned od počátku nás zajme (i zaujme) trialog plný rumplujícího holedbání a hoblování, kdy se nad norujícími bicími osahávají a vzájemně probíjejí kytara s basou v na(d)pětí nejumanutějšího kalibru, podminovávají terén, ve kterém se zahnízdí, aby vyvolali řetězovou detonaci, a všichni společně připomínají horolezeckou výpravu, při níž jeden jistí druhého. Nicméně po maximu přichází minimum, hlukové žejbrování, rokotání a blyskotání přechází do sychravého ztracena, povlovně přesýpaného trmácení, oťukávané posunčiny a rozporovaného laborování.

Těch osm zastavení se ani tak neliší očividně totožným přístupem, jako odlišnou výslednicí, protože bumbácivé rozjívení (pro)následuje odstředivá rozedma, rozparáděnost candrbálu žabí pokuňkávání (Froschball), valchování jízdy přes drny, výmoly a kořeny hrací strojkovost, ovšem s náloží bicích, zato s více než desetiminutovou výdrží (Fellatmung), troufalou vervu propírání zvukové slitiny. Nejbližší k nule? Pravý opak evakuace zvukových dispozic: přehršle zapeklitých nástřelů, kvitující mnoho jejich zvukomalebných šancí. A to vše přímo s „kriminální energií“.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.