- Inzerce -

Robert Piotrowicz: When Snakeboy is Dying

Robert Piotrowicz: When Snakeboy is Dying

Musica Genera (https://www.musicagenera.net)

 

Album vycházející 27.3.2013 na kazetě a LP tvoří pět skladeb, které Piotrowicz nahrál už v roce 2009. Na rozdíl od většiny svých realizací se zde autor a interpret nedrží striktně jednoho nástroje a mísí jak nástroje akustické (kytara, piano), elektronické (syntezátor) nebo virtuální (software).

Spíše než v názvu zmíněné umírání mi hudba na albu připomíná přechod do jiné dimenze, do které vstoupíte ovšem postupně v průběhu poslechu alba. Pokud si na poslech uděláte čas, nabídne vám Piotrowiczowa hudba přímo fyzický zážitek. Výše zmíněné nástroje se neustále organicky prolínají a vytváří tak jemné pletivo založené často na mikrotonalitě. Hudba je silná a zároveň prostupná, takže do sebe lehce přijímá všechny rušivé zvuky v okolí, vtáhne je do sebe jako sonická černá díra hroutící se do sebe vlastní tíhou a za chvíli možná zjistíte, že mohutná gravitace Piotrowiczovy hudby si podmanila i vás a že už jste v hloubi jeho akustického světa. Pokud se znovu vrátím k názvu alba, byla by to jistě hudba vhodná ke čtení Tibetské knihy mrtvých, jejíž doslovný název také zní Vysvobození v bardu skrze naslouchání.

Zatímco strana A – kterou tvoří dvě skladby The Boy and Animal MassThe Bite – zní ještě poměrně “pozemsky” s dobře dešifrovatelným klavírem a rytmy modulárního syntezátoru, už v první písni se objevují rozježené širokospektrální zvuky, jako předznamenání budoucího.

Skladba Formatio na druhé straně desky pak přináší mohutné drony, obalené předivem mikrotonálních zvuků, sípání modulárního syntezátoru i digitální elektroniky a výrazné perkusivní zvuky vibrafonu. Nejkratší skladba celého alba Pneuma překvapí až jakousi gotickou atmosférou. Možná že výrazné mikrotonální motivy připomenou středověké dvojplátkové nástroje, které nikdy nejdou sladit dohromady. Závěrečnou skladbou Snakeboy Maximus naplno propuknou širokospektrální orgie, hudba se na nás valí ve výhružných klastrech, jako by v jeden moment hrály snad všechny klávesy ve studiu Roberta Piotrowicze.

Album je tajemnou výpravou do zvláštního akustického světa a může být zajímavé zvláště pro ty, kteří nehledají hudbu jen na bílých a černých klávesách, ale i v prostoru mezi nimi.

Album je k poslechu a ke koupi zde: https://robertpiotrowicz.bandcamp.com/album/when-snakeboy-is-dying


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.