- Inzerce -

Generación Espontánea & Thanos Chrysakis: The Marvellous Transatlantic – Παντόθεν ἀμβολάδην

Generación Espontánea & Thanos Chrysakis: The Marvellous Transatlantic – Παντόθεν ἀμβολάδην

Generación Espontánea (https://www.generacionespontanea.net)

 

The Marvellous Transatlantic je “korespondenční projekt”, společná práce mexických a evropských umělců operujících na poli volné improvizace. Album tvoří sedm skladeb o celkové délce něco přes třicet minut. Přesto, že výměna souborů probíhala údajně oběma směry až do chvíle, kdy byla skladba uznána hotovou, netrpí jednotlivé tracky přeplácaností a působí organickým dojmem, téměř jako by byly nahrány živě. Kupodivu album také nezní příliš ostentativně “digitálně”, nejde tedy o remix materiálů, ale opravdu spíše o dialog.

Kromě celkem zdrženlivé elektroniky je častým nástrojem alba kytara, často hraná “extended” technikou, ale nezřídka také zasněně brnkaná, jako ve skladbě Un Riverbero di Grillaia. Propletenec kytarových zvuků, analogově znějící elektroniky, decentního laptopování vyztuženého tu a tam jemnými drony a zdeforomovaným field recordingem tak tvoří kompaktní zvuk, který drží pohromadě po celou stopáž alba. Jediná první skladba παντόθεν ἀμβολάδην trochu výrazněji haraší podivně žvýkavou a bublavou elektronikou, pod kterou straší disharmonický chór a svou atmosférou pseudoorchestrálnosti se trochu odlišuje od zbytku alba.

Druhá skladba Jurassic Caravan je řízným atakem preparované kytary propletené bloumavými elektronickými zvuky. Zajímavá je kompozice O cigarro de Moebius s ruchy dechových nástrojů a zvuky smýkaných činelů či snad tibetských misek, které se zjevují a zase ztrácejí ve vydatných pomlkách. Poslední skladba Ein historischer Fehler s pianem, saxofonem a spoustou živých ruchů působí jako soundtrack k nějakému starému italskému horroru, nechybí ani vřískot smýkaných činelů a šílené ptačí štěbetání.

Album se dobře poslouchá, popatřit na jeho obal už tak pěkné není. Zejména ruční písmo se v tomto případě nepovedlo, neoplývá ani krásou ani čitelností. Je škoda, že kromě výměny zvukových dat neproběhla také výměna grafických souborů.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.