- Inzerce -

NOD NOD

NOD NOD

(https://nodnod.bandcamp.com)

 

NOD NOD vznikli spojením členů skupin Five Seconds to Leave a Veena. K instrumentálnímu triu se tak přidala zpěvačka Veronika Buriánková. Výsledkem je hudba pravděpodobně o něco rafinovanější, než oba předchozí projekty, byť blíže mají pravděpodobně k Five Seconds to Leave. Hudba NOD NOD je tvrdá i dekadentně melancholická, kytary občas drnčí twangem, který by se neztratil v leckterém filmu Davida Lynche, hodně tu hrají i pauzy mezi tóny. Tvrdost je na albu dobře dávkovaná a střídá se s těžkou pomalostí a všudypřítomnou temnotou. Veronika Buriánková zpívá méně přímočaře než ve skupina Veena, inspirace pěveckým projevem Beth Gibbons je tu nepřehlédnutelná (například ve skladbě Soldier), její projev není ukřičený, spíš jaksi raněný a stažený do sebe. Tomu také sluší jemné upozadění zpěvu v mixu.




Album má výborný zvuk, který masteringem zpečetil Ondřej Ježek. Kytary jsou barevné a plastické, výborná je basa chroptící zkreslením. Bicí mají pikantní room, dozvuk jak z dřevěné chaty. Výborně znějící deska, která si zaslouží hlasité přehrávání. Pokud bych měl albu něco vytknout, snad by to byl fakt, že všechno plyne jaksi příliš hladce, i v hlasitých a tvrdých pasážích se harmonie ctí. Určitou výjimkou je snad začátek skladby The Name of Sin, který tvoří vazbící kytary. “Hnědý tón” ovšem na tomhle albu nehledejte. To je ale záležitost stylu, který je zde v rámci možností respektován.

Kromě downloadu bude 30. července k dispozici i vinylová podoba alba.

 


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.