- Inzerce -

Foils Quartet: The Jersey Lily

Foils Quartet: The Jersey Lily

Creative Sources Recordings (https://www.creativesourcesrec.com)

 

Berlínští dechaři – saxofonista Frank Paul Schubert a trombonista Mathias Müller – vystupují v duu od roku 2008 a jejich symbiózu plně vystihuje album Foils (FMR) z roku 2011. Spolupráce londýnské rytmické sekce – John Edwards (basa) a Mark Sanders (bicí) sahá až do roku 1990, společně vystupovali a nahrávali například s Evanem Parkerem nebo Veryanem Westonem a v posledních letech mimo mnohé jiné tvrdí muziku s formací The Remote Viewers. Jejich niterné souznění pak dokumentuje CD Nisus Duets (EMANEM) z roku 2002. V roce 2011 se tyto dvojice rozhodly své nezměrné síly propojit a Foils Quartet byl na světě.

Záznam jejich koncertu z Lily Langtry Room z Lamp Tavern v Birminghamu z 2. dubna 2013 daný potenciál jasně potvrzuje. Muzikanti se s tím od počátku prostě nemažou a jejich první dvaapadesátiminutová instantní kompozice Eddie´s Flower není rozhodně procházkou růžovým sadem, ale spíše skokem do jícnu vybuchujícího vulkánu, kde si jen těsně po třinácté minutě na chvilku odpočineme v nějaké zvukové skulině, kam onen rachot doznívá ve zpomaleném tempu. Horečnatý stav ještě umocní po třiadvacáté minutě ďábelsky rozvrzané kontrabasové sólo. Zhruba před třiačtyřicátou minutou se vytratí rachotivá bubenická smršť a frenetické kvílení saxofonu se postupně změní v dýchavičné zajíkání a až po jímavé lkaní, k němuž se přidá i naříkavě truchlivý trombón. Pozvolna to ale zase nabírá grády a začíná se rozmělňovat v chaotickém reji, který přes četné mikroperipetie ústní nakonec do relativně chlácholivějších poloh.

Druhý kus má přes opět poetický název Amaryllis Belladonna děsně nervní intro a drásající i plíživá ataka tentokrát prakticky neutuchá ani po dvacáté minutě, kdy se vše nádherně zvrhává v jakési ladění, dolaďování či rozlaďování. Ale pokud nepropadnete panice, je možno se do tohoto zběsilého poskakování vnořit a rezonovat s ním. Opravdu nářez non plus ultra, který ovšem koření spíše z evropské kakofonie než divošského jazzu.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.