Jednou z mnoha oblastí zájmu radioamatérů na krátkých vlnách je navazování mezikontinentálních spojení na dlouhé vzdálenosti. V radioamatérském pojmosloví se tato činost označuje jako „dxing“ (Distance X – „vzdálenost neznámá“). Dx-man udržuje vysílací aparát, neúnavně vylepšuje své anténní systémy, konstruuje nejrůznější výkonové zesilovače a snaží se navázat spojení s co možná nejvíce zeměmi světa. Vzhledem k vlastnostem šíření krátkých vln není problém při vhodných podmínkách šíření navázat spojení kolem celé zeměkoule.
Vedle zemí jako Severní Korea nebo Eritrea, které radioamatérské vysílání na svém území téměř neumožňují, se zájem přesouvá k různým neobydleným oblastem, zejména k exotickým ostrovům. Nejprestižnější diplom DXCC vydávaný americkým radioamatérským spolkem ARRL uznává existenci 340 samostatných územních celků. Mezi nejbizarnější cíle expedic se zařadila i mělčina Scarborough Reef s nejasnou územní příslušností (zájem projevuje Čína, Filipíny i Taiwan), řetězec útesů a skal v Jihočínském moři:
V současné době se chýlí ke konci expedice spolku amerických radioamatérů na karibský ostrov Navassa pod volacím znakem K1N (https://www.navassadx.com/). Expedice zahájila svou činnost 1. února a navázala již přes 100.000 kontaktů. Navassa je malý (cca 5,2 km²) ostrov mezi Jamajkou a Haiti. Oficiálně spadá do nezačleněných území USA, i když nároky si na něj dělá také Haiti. Ostrov objevila již v roce 1504 na mělčině uvízlá výprava Kryštofa Kolumba, v 19. století byl využíván pro těžbu guana. V roce 1917 byl na ostrově zbudován maják upozorňující námořníky na mělké vody a pod 2. sv. válce byl ostrov opuštěn.
Američtí operátoři jsou sdruženi v kolektivu „KP1-5 Project“ a ve spolupráci s U.S. Fish and Wildlife Service se systematicky zabývají aktivací neobydlených karibských ostrůvků na radioamatérských pásmech. Oblastí jejich zájmu se v minulosti stal také ostrov Descheo. Na Navasse radioamatéři budou do soboty 14.2., jednu ze stanic zbudovali ve starém majáku a report z ostrova zní: „Silný vítr, vysoká teplota, krysy velké jako kočky, štíři a černé vdovy.“
Jakou to vše má souvislost se zvukem či dokonce hudbou? Velký zájem o navázání spojení do exotických končin způsobuje nakupení velkého množství protistanic v úzkém frekvečním pásmu. Zběsilé volání (slangově „pile-up“) nespočtu agilních telegrafistů vytváří unikátní zvukové panorama. Zvuk těchto supících vřav je jen velmi těžko rozlíčovatelný, v signálech stovek volajících radioamatérů musí zkušený expediční operátor pomocí ostrých filtrů vybrat jeden signál a zachytit značku protistanice. Obsah spojení je většinou z důvodů velkého zájmu omezen pouze na zopakování značky protistanice a poděkování zkratkou „TU“.
Expediční provoz probíhá také hlasovým provozem, tlačenice jsou však ještě více chaotičtější, neboť hlasové druhy provozu mají podstatně větší šířku signálu (2,5 – 3 kHz) oproti signálům telegrafním (250 Hz). Teoreticky by se tak do šířce hlasového signálu vešlo 10 telegrafních stanic, a tak není divu, že je tradiční „pípání“ v DX provozu na radioamatérských pásmech stále velmi populární.
Ukázka pile-upu z pásma 21 MHz je níže k poslechu:
Expedice K1N by Radiovy_Koutek on Mixcloud
Ke stažení zde.
