- Inzerce -

Ayala Valva: Help Me Escape From This Place

Nahrávka brněnské improvizační trojice Ayala Valva, kterou tvoří Šimon Kořený, Jonáš Kucharský a Tomáš Tkáč vyšla v březnu na labelu Narcorpses. Trio hrající “space wank” a charakterizující svou činnost jako “autistické zkoumání podlahy, eskapistická elektronika, krajní polohy improvizace” je v ní zachyceno během živého vystoupení, ve kterém postupně přecházejí od nástroji k nástroji. O tom kdo hrál na jaký nástroj se nic nepraví ani na přebalu limitované kazety s minimalistickým černobílým obalem. Snad zde chtějí hudebníci splynout se svými zvuky a definovat tak nahrávku ne jako hudební konzervu, ale jako záznam události na které se společně podíleli. Nástrojů se každopádně během zhruba půlhodiny prvního tracku vystřídá několik a s nimi se změní i žánr. Z eskapistické elektroniky se tu a tam zjevují názvuky jazzu, melancholické surfové kytary utopené v delayích, drony a perkusivní šudlání nebo minimalistická rocková nátierka.

Řekl bych, že Ayala Valva jsou nejsilnější právě v místech, kde jsou nejvíce autističtí a kde provozují největší eskapiskus. Dunivé dronové pasáže, nebo dialog kytary s elektronikou působí přesvědčivě. Jednoduchý postrock kapele také sluší. Na několika místech je slyšet ne úplně ideální zvukové propojení živého saxofonu a zbytku kapely snímaného elektronicky. Manipulace hlasu v závěru skladby pak působí poněkud zbytečně ozdobně. Druhou skladbu pojmenovanou anagramem názvu skladby první PLEH EM EPACSE MORF SIHT ECALP tvoří stejný materiál puštěný pozpátku. Samozřejmě nic objevného, ale jako gesto i jako magický úkon sympatické. Ayala Valva tu vytvořili zvukový palindrom, který uprostřed mění svou polaritu a při poslechu na jeden zátah vlastně vymaže z mozku předešlou hudbu. Beru to i jako zajímavý komentář k efemérní podstatě zaznamenávané improvizované hudby a krom toho je třeba říct, že se dá i tento obrácený materiál docela dobře posluchat.

Ayala Valva: Help Me Escape From This Place

Narcorpses (https://narcorpses.com)

 

 

 


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.