Formace Alterations vznikla v roce 1977 a představovala v té době mnohem nespoutanější projev než celá tehdejší punková exploze. Všichni členové se střídali u všech možných nástrojů, mnohdy podomácku vyrobených, a nezřídka využívali hraček a dalších objektů. Jejich divoké období skončilo v roce 1986, ale v roce 2015 se dali znovu dohromady a o rok později uspořádali dokonce minifestival v prestižním londýnském Cafe Oto, z něhož vyšel záznam pod názvem Void Transactions. Původní energie se rozhodně neztratila, jenom je znát jistá poučenost a zkušenosti z myriád dalších hraní v nejrůznějších konstelacích. Původní sestava zůstala stejná a vážení pánové měli tentokrát následující instrumentář: Peter Cusack (akustická kytara a terénní nahrávky), Steve Beresford (piano, elektronika, objekty), Terry Day (bicí, perkuse, objekty, balónky a bambusové dudy) a David Toop (elektrické kytary, basy, flétny, objekty a africké housle). Sobotní večer onoho památného 18. června se nesl spíše v abstraktnějším a filigránštějším duchu, kde se akustické pasáže s kytarou a flétnami prolínaly s elektronickými plochami. Následující nedělní noc pak byla v mnohem dramatičtějším a rytmičtějším duchu a celkově více polohami, kde se téměř bigbít střídal s romantickým i razantním pianem (toho tady bylo rozhodně víc než v předešlém programu) aby se vše dostalo do rozvolněného konce. Sedmiminutový přídavek pak představoval opět návrat k vágnějším polohám, avšak dvě minuty před koncem se „zvrhl“ v regulérní pseudopunkový nářez. Na této desce máme před sebou dokonalou ukázku, jak může comeback fungovat zcela stoprocentně v původním duchu a přitom přinášet zcela současnou podobu svobodné improvizace.
Esenciální příklad soudobé improvizace však představuje i kvarteto Will It Float?, které se dalo dohromady v roce 2013 a mohlo by se označit škatulkou rhythm´n´antirhytm. Jejich první album pod tímto názvem je ještě uvozeno jmény zúčastněných, jimiž jsou John Russell (kytara). Steve Beresford (piano, objekty, elektronika), John Edwards (kontrabas), Ståle Liavik Soldberg (bicí, perkuse). Druhý opus (již pod kapelovým názvem) nahraný živě v londýnské umělecké laboratoři l´klectik na konci července 2016 má skutečně skvělou atmosféru. Na otázku předeslanou v názvu formace, odpovídám: Jistě, plove to, ale zkrátka po nejrůznějších praméncích a zurčících výtryscích, pumpujících poryvech a stoupá do výšin i se ponořuje a na chvíli zůstává v klidných i neklidných vírech. První instantní kompozice signifikantně nazvaná The Shorter, neboť má „pouhých“ devět minut je tedy komprimovanější a nabušenější. Russel tu drhne struny, Edwards rve dráty, Beresford zběsile břinká a Soldberg vše rozkotává na blány a činely. Titulní jednatřicetiminutová improvizace je pak dokonalým tříděním výše uvedených postupů.
Perkusista Trevor Taylor a kytarista Ian Brighton spolupracují již od sedmdesátých let minulého století. V únoru 2017 měli možnost v rámci oslav třicátého výročí založení Taylorova labelu Future Music Records natáčet v prestižním studiu Tonyho Viscontiho v londýnském Kingstonu a napadlo je přizvat Steva Beresforda, s nímž sice předtím nikdy nehráli, ale který dokonale zapadl do koncepce vpravdě elektroakustického projektu. Beresford tu střídá klasické a preparované piano s elektronikou se zkušenou nonšalancí sobě vlastní a přesně naplňuje onu symbiózu akustického a elektronického, kde nic není berličkou či rádoby ozvláštněním, ale prostě to vyplývá z podstaty. Stejně tak Taylor, jehož dominantním nástrojem je zde čtyřoktávová marimba, skvěle přechází do mezipoloh na midi vibrafon speciální konstrukce a vše doplňuje údery na nejrůznější tympány, tam-tamy apod. a na druhé straně využívá elektroniku nejrůznějšího typu včetně samplerů. Brightonova „pouhá“ elektrická kytara pak všemu dodává patřičný říz. Ovšem nečekejte žádné bouřlivárny. Tématem šesti skladeb jsou fyzikální pojmy pohyb, energie, přitažlivost, elektřina, tření a kineze. Jejich ztvárnění jsou velmi rozvolněná, nesnaží se je definovat nějak polopaticky, ale naopak vyjadřují jejich mnohapolnost. Esenciální je rozhodně nejdelší, více než čtrnáctiminutová skladba Electricity a za pozornost stojí v neposlední řadě Energy s nádherně nasamlovanými hlasy. Každopádně je to vskutku kontaktní hudba, v níž se nikam nespěchá a důraz je kladen především na vyváženou souvzájemnost.
P.S.: Ukázky ze všech těchto tří alb si můžete poslechnout na stanici ČRo Vltava v pořadu Svět jiné hudby Petra Slabého, který bude vysílán 1. září od 23:00 a posléze jej najdete v audioarchivu pořadu.
Alterations: Void Transactions
Unpedictable Series (https://www.unpredictable.info/sample-page/unpredictable-series)
Will It Float?: The Sorter
Va Fongool (https://www.discogs.com/label/457715-Va-Fongool)
Trevor Taylor / Ian Brighton / Steve Beresford: Kontakte Trio
FMR (https://fmr-records.com)