Andromeda Mega Express Orchestra: Live on Planet Earth
Alien Transistor (alientransistor.de)
Andromeda Mega Express Orchestra, osmnáctičlenný mezinárodní ansámbl sídlící v Berlíně vydal na jaře své třetí album. Zatímco předchozí BUM BUM vzniklo jako výsledek důkladné studiové manipulace s nahranými party, Live on Planet Earth bylo nahráno živě v roce 2012 a představuje orchestr bez jakýchkoliv úprav.
Andromeda se usadila v prostoru na pomezí žánrů, který již před lety vymezil rakouský bigband Vienna Art Orchestra nebo norský ironický milovník easy listeningu Jono El Grande. Muzikanti se zkušenostmi z jazzu i vážné hudby, kteří jsou schopni zahrát v podstatě cokoliv a spojovat kontrastní podněty. Výsledek takové kolektivní všehoschopnosti pak závisí na směřování, které musí udat vůdčí a autorská osobnost. V tomto případě jde o Daniela Glatzela, kapelníka, saxofonistu a autora všech skladeb, jemuž se daří držet tu hromadu dechů, smyčců, harfy, bicích atd. daleko od suchopárnosti třetího proudu blahé paměti i od banálních exhibic mnoha jazzmanů.
Nahrávka začíná velejemně, dlouhými akordy skladby Opening, do nichž cinkají všelijaké perkuse. Následující Le Pretre Viré (jediná skladba na albu, která již vyšla dříve – na desce BUM BUM) už udá rytmický puls. Ač jde o živý záznam, zní to jako když zlomyslný DJ pouští smyčky, které do sebe tak trochu nezapadají, a tak vytváří polyrytmické napětí. Podobný, ale přímočařejší tah má následující Sozialbão, v němž mají jednotliví hráči volnou ruku při výběru tónů nad daným rytmickým schématem. Členové orchestru sice dostávají prostor k sólování – třeba rozsáhlá dvojhra bicích a vibrafonu ve skladbě Harmagedon – většinu času ale orchestr působí jako kompaktní hmota, jejíž hlavní síla vychází ze skvělé souhry a společné energie. Ačkoliv je možné rozborem určit různorodé inspirační vlivy, nejde o to, stavět jejich pestrost na odiv, spíše vytvořit hutnou slitinu.
Najdou se výjimky. Kolážovitá Overture nejprve přepíná mezi krátkými náznaky klasicko-romantické vážné hudby do freejazzového kvílení nebo syntezátorových témbrů – to vše většinou v rychlých střizích, jejichž tempo naruší protáhlé fagotové sólo, které přejde v kulhavý valčík a po dalších peripetiích se dopracujeme k barokně pompéznímu finále s cembalem. Závěrečný kousek W.A. Mozart vs Random Generator je hříčkou, v níž se klasicistně čistá hudba postupně rozpadá do disonancí, následně zasekává ve smyčkách, přibírá bicí linku a graduje. Na jejím začátku se může zdát, že jde o trochu křečovité „kácení model“, kdy slušně vychovaní hoši ukazují, že si dokážou dělat legraci z klasiků, ale z útržků Mozartova kvintetu prokládaných komentáři počítačově modulovaného hlasu se postupně opět vyklube pěkně odpíchnutá jízda.
Po dvou vlastních albech a třech CD ve spolupráci s kapelami Notwist, respektive Efterklang se Andromeda Mega Express Orchestra a Daniel Glatzel dopracovali k jedinečnému zvuku, v němž se skladatelská i aranžérská odvaha spojuje s mocným zvukovým tahem. Ten si budeme moci již zanedlouho prověřit i na vlastní kůži, protože 14. září vystoupí Andromeda Mega Express Orchestra v sále Městské knihovny v Praze.
https://www.mlp.cz/cz/akce/e12914-live-on-planet-earth/
