- Inzerce -

Atalanta a oblačné mísy

Producent Deathprod si pohrává s originálními instrumenty Harryho Partche

V angličtině se pro osobnosti nepřiřaditelné k obvyklým směrům a trendům vžilo slovo maverick, původně označující neocejchovaný kus dobytka. Skladatelem, jenž si toto označení zasloužil bez výhrad, byl Harry Partch, narozený v Kalifornii roku 1901. Partchovým celoživotním zájmem se stala konstrukce hudebních nástrojů nevídaných tvarů a experimentování s laděním. Místo běžných dvanácti tónů dělil oktávu do čtyřiceti tří stupňů, což mu umožnilo mnohem jemnější práci s tónovými výškami. Když Harry Partch v roce 1973 zemřel, zůstala po něm rozsáhlá kolekce těchto instrumentů, nyní uložená v archivu. Jejich repliky si později nechal zbudovat německý ansámbl Musikfabrik. Ten s nimi provozuje Partchova původní díla, rozhodl se ale také nechat je zaznít v hudbě nové. K tomu přizval norského zvukového umělce známého jako Deathprod, vlastním jménem Helge Sten. Vzniklo tak album Sow Your Gold in the White Foliated Earth, které v podobě CD, vinylu či bandcampového digitálu vydal label Smalltown Supersound.

Kithara, Bloboy, Oblačné mísy, Chromelodeon nebo Válečná kořist. To jsou některé z názvů nástrojů Harry Partche, které dostal k dispozici Deathprod, známý jinak především svou elektronickou tvorbou a členstvím v improvizační skupině Supersilent. Místo zapisování partitury do not si své experimenty s instrumentářem nahrál a následně nechal přepsat do partů, z nichž členové souboru Musikfabrik hrají. Celý projekt začal již roku 2015 a šlo o sérii koncertů. Teprve nyní vychází záznam v podobě třicetiminutového alba. To, co na albu uslyšíme, ovšem není živé provedení hráčů z Musikfabrik, ale právě ony Deathprodovy pracovní nahrávky.

Zasej své zlato do bíle listnaté země, Sow Your Gold in the White Foliated Earth, svým názvem odkazuje ke knize Atalanta Fugiens, tedy Prchající Atalanta, od Michaela Maierse, mystika ze 17. století, který žil na dvoře Rudolfa druhého v Praze. Devět částí nahrávky je označeno jen čísly a písmenem O, či snad magickým symbolem kruhu. Dílo rudolfinského alchymisty propojující na každé stránce mědiryt, tříhlasou fugu zhudebňující text týkající se mýtické lovkyně Atalanty, verše v němčině a latině můžeme považovat za raný příklad multimédií a Partch coby eklektický milovník světových kultur by zřejmě takovou volbu ocenil. Zatímco ale Partchova díla jsou často dramatická, vrstevnatá a pestrá, Deathprod se spokojí se zvukovými meditacemi. Drnčící, zvonící a bzučící témbry vrství a jen párkrát decentně zefektuje. Ve výsledku se tyto kompozice moc neliší od toho, co od něj známe v jeho elektronické tvorbě. Vzhledem k zajímavosti výchozího materiálu to není málo, bylo by ovšem pěkné slyšet a vidět ty fantaskní hudební objekty znít také živě.

Deathprod: Sow Your Gold in the White Foliated Earth
Smalltown Supersound (https://www.smalltownsupersound.com/)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.