Videa na víkend – Kiki a spol.
„Vždycky pro mne měla půvab jména secesních dámiček, složená ze dvou stejných slabik: Kiki, Mimi, Nana, Lulu, Koko, Frufru…“ píše Jiří Suchý. Uplatněme dnes toto kritérium na jména umělců a názvy kapel.
„Vždycky pro mne měla půvab jména secesních dámiček, složená ze dvou stejných slabik: Kiki, Mimi, Nana, Lulu, Koko, Frufru…“ píše Jiří Suchý. Uplatněme dnes toto kritérium na jména umělců a názvy kapel.
Něco překrásného se končí… třeba prázdniny nebo film.
Pasivně-agresivní důslednost japonských psychedelických rockerů přijedou do Prahy potvrdit postkrautrockeři Minami Deutsch; v zákulisí vyznavači minimal techna.
Zemřel bezstarostný jezdec.
Italský tvůrce elektronické hudby osobitě snoubí konkrétní hudbu s ambientem.
Zatímco devátý film Quentina Tarantina se pomalu blíží do českých kin, jeho soundtrack je už pár dní k mání.
Druhý díl memoárů Alternativa neaspiruje na jiskrnost svého předchůdce, popisuje ale Chadimovo stěžejní tvůrčí období.
Cafe OTO, to je už pár let takové londýnské Punctum. Pořád se tam něco děje, jen v den, kdy bych měl na návštěvu nějakého koncertu čas, se tam jen nalejvá. O co přijdu? O TOto.
Minnesotská slow-core trojice se loni postarala o album roku. 2. července je představí v pražské Meet Factory.
Když John Zorn vystoupil v Praze poprvé, praskalo divadlo Archa ve švech. Uplynulo devatenáct let, sál se zvětšil na kapacitně trojnásobné Forum Karlín, počet účinkujících vyrostl na téměř tři desítky a bylo poloprázdno. Domnívám se, že nepřekvapivě.