- Inzerce -

Autopsia: Palladium

Autopsia: Palladium

Old Europa Cafe (www.oldeuropacafe.com)

 

Máme-li vybrat z bohaté diskografie projektu Autopsia jedno klíčové album, nebude mezi finalisty chybět kolekce Palladium z roku 1991. Proč? Především se jedná o počin, jenž byl úhelným kamenem kariéry původně černohorského projektu. Po sérii kazetových nahrávek a desce Death Is The Mother Of Beauty, která byla spíše vzorníkem vlastního rukopisu, přišel Radek Milinkovič s kompaktní výpovědí o čtyřech jednání. Ta završovala první etapu fungování projektu. Následující deska Kristallmacht už na obalu hlásila svůj původ vzniku v Praze a poprvé se zde autor autorsky výrazněji prezentoval jako velmi umě zamaskovaný „tradiční“ skladatel a ne jako experimentátor/kolážista. Přesto úhlavní prvky rukopisu projektu zůstaly dodnes zachovány.

Koláž je základní technikou, kterou přišlo Palladium na svět. Ve čtyřech rozměrných kompozicích působí samply jako nositelé jistých základních atributů evropské kultury. Striktnost se mísí s duchovní hloubkou i mělkým pozlátkem. Smyčky smyčců se mísí s údery kotlů, pár takty cembala, fléten a dechů. Jistá vytrženost jednotlivých témat, navíc zasazená do lehkého synteticky industriálního hávu, dává hudbě Autopsia nejen na Palladium nádech tajemna. Posluchač tak prochází fiktivní budovou, kde mechanicky zní jednotlivá témata velkými prostory s hlukovým backgroundem.




Autor už na svých vytříbených kolážích, které jsou dalším zásadním rozpoznávacím znamením projektu, jasně demonstruje své zaujetí pro evropskou historii, především aspekty průmyslové revoluce a křesťanství, které se obtiskují do impulzů evropské hudby hlubší historie, ale na následujících deskách, i do avantgardních trendů přímé současnosti.

To přílepek reedice Palladia, čtveřice skladeb cyklu Factory Rituals, která vznikla také v roce 1989, je čistě hlukovou záležitostí, kde jediným importovaným lidským elementem je lidský zpěv, a to především v chorálovém provedení. Manipulacemi se Autopsia už tak mystický vstupní materiál podařilo rozpít do ještě éteričtějšího tvaru. Konfrontace duchovních zpěvů s industriální estetikou přelomu 80. a 90. let předběhla vlnu kapel, které se posléze s podobným soundem vyvalili třeba na labelu Cold Meat Industry. Znovuvydání Palladium má tedy smysl nejen kvůli vyprodané legendární desce, ale i kvůli dříve nevydanému přívažku, který jasně deklaruje, že Autopsia byla už před čtvrtstoletím ve výborné formě.


Dlouhé stíny, odcházející světlo a skicář nočních můr Davida Tibeta

Do Prahy se v listopadu vracejí Current 93. Po osmnácti letech vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy.

Kytara řítící se z kopce

Marc Ribot hvězdou třídenního festivalu v Labské filharmonii.

Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.