B4: Germanium
Polí5 (https://www.polipet.cz)
Různými cestami k nám mohla dorazit informace, že letos je tu s námi v Čechách kapela B4 již patnáct let, přestože většinu svých současných fanoušků nabrala až během několika posledních roků, především od vydání alba Ringo George Paul John (též Polí5, 2010), které je jednoduše posunulo dále z kruhů “undergroundových”. Sdělení o délce jejich existence přišlo například v podobě monstrózního patnáctihodinového koncertu v pražském Divusu. Nenapadá mne, kdy jindy v historii bylo v Praze možno setkat se s větší dávkou psychedelické hudby se vším, co k ní patří, než zde. Tato událost, při níž se jako účinkující hosté sešli představitelé mnoha různých nejen pražských nezávislých scén, však vznikla hlavně na počest vydání neobyčejného disku Germanium, jenž vedle letošní nové regulérní desky na CD obsahuje na své druhé straně v podobě datového DVD okolo dvaadvaceti hodin další hudby. Nejsou mi známy žádné informace o tom, jaké rekordy jsou dosaženy u nás či ve světě ohledně časových délek jednoho vydaného hudebního nosiče, ale stejně zde máme co do činění s dílem rozhodně jedinečným.
Umělecký publicista občas narazí na dílo, které chce kdekdo nějakým způsobem popsat, ale jeho forma vede hodnotitele k tomu, že si celé dílo zkrátka neprožije. Někdy je to dáno jednoduše délkou lidského života, jako třeba v případě varhanní verze skladby As Slow As Possible Johna Cage, jejíž délka je rozpočítána na 639 let, jindy jde o rafinovanou formu díla, která je sice “konzumovatelná” v podstatně kratším čase, ale málokdo jí standardní, resp. čistě pozitivistický přístup dokáže věnovat, a přitom o daném tématu něco v médiích pod vlastním jménem zveřejní. Jako příklad takového díla, o němž podle mé vlastní zkušenosti kdekdo napsal zřejmě bez důkladného seznámení, mohu uvést například “nečitelný román” Mariana Pally, Njkpůúp kkléedc, v němž jsem při přečtení narazil na podstatně jiné informace, než jaké mi naznačila většina recenzentů. Po proposlouchání veškerého materiálu na obou stranách multifunkčního disku se těším, co si o díle nazvaném Germanium přečtu od dalších autorů. Průchod tímto panoptikem, který je ve své podstatě absolutně nezávazný, se však vždy stane zážitkem velmi osobním, těžko porovnatelným.
Za sebe musím přiznat, že během lineárního poslechu dvaadvaceti hodin hudby jsem se občas potřeboval věnovat činnostem zajišťujícím mi existenci či sociální integritu, takže jsem se nakonec v této porci zvuku jednoduše ztratil. Té psychedelie je tu opravdu více, než může smrtelník očekávat. Jako spoluúčastníkovi na patnáctihodiném koncertě se mi vše z alba promíchalo ještě navíc se zvukovými zážitky z Divusu. Nachází se také někde na desce leaderem B4, Tomášem Procházkou, opakovaně punkově zahraný kytarový motiv z Čajovny Radima Hladíka? Teď nevím.
Je tu opět skvěle vymíchaný nový materiál na CD, střídají se v něm syté barevné instrumentální plochy i v mnoha jazycích zpívané písničky, v kontextu posledních alb B4 je nutno vypíchnout také přítomnost pěkného českého textu ve skladbě Cesta zpátky i v duchu autentického krautrocku, na který se B4 často odkazuje, pro styl nejpřirozenější a pěknou němčinu v songu Abend. Opět se zde mistrně mixují rockově či funkově zemité groovy, analogové klávesové plochy a kytarové riffy přerůstající do šťavnatého noise. Ve správném množství je přítomna také roztomilá melancholie. Album je to velmi zdařilé, ale možná mi nepřiroste k srdci tolik, jako předešlá tři. Respektive mi Germanium zřejmě nepřiroste k srdci tolik jako album, ale povedu ho dlouho v paměti jako fenomén a zážitek. Může za to fakt, že s sebou nese ještě tolik další hudby, dalšího zvuku?
Pustit se do jednotlivých složek s hromadami souborů mp3 znamená odhalení labyrintu, do něhož lze snadno nakukovat mnoha vchody, náhled na celou jeho mapu se však snadno nenabídne. Vyplatí se ovšem i bloudit. Obsaženy jsou tu mnohé nahrávky, které vyšly původně ještě v podobě CD-R (včetně v mnoha očích průlomového Ringo George Paul John nebo staršího Zwickau), lze si tu projít nahrávky z doby, kdy byl členem B4 také ještě hráč na elektrické housle David Singer, krásným momentem je však třeba také půlhodinová rozhlasová hra libující si v nonsensech béčkového sci-fi, kterou společně s Tomášem Procházkou vytvořil Lukáš Jiřička a například v roli osudového hlasu, nad nímž se má zamyslet celé lidstvo, figuruje náš zástupce šéfredaktora, Petr Ferenc.
Samostatnou kapitolou je “dvojalbum” remixů, které se jen přehledem autorů stává zajímavým rozcestníkem v nejen domácí nezávislé hudbě od progresivních sfér elektroniky po opravdový underground. Osobně jsem zde nejvíce ocenil práci Cyrila Kaplana, známého z kapely Vložte Kočku, Ventolina, Josefa Jindráka a Jakuba Žida (alias Skrytý půvab byrokracie), Martina “Spacoshe” Peřiny, naprostá většina těchto tracků je ale opravdu velmi invenční a je radost se jimi probírat. Podobné je to s mixtapy či s nahrávkami scénické hudby.
V popisech a uvádění souvislostí by u tohoto zvukového kolosu šlo pokračovat ještě hodně dlouho. Je to možná paradoxní, ale v tomto případě snad i pochopitelné, že byť v pozici recenzenta, nechci většinu informací z této obří porce hudby rozkrývat a nějak interpretovat.
Vložte disk, začněte své jméno pozpátku říkat a stanete se součástí.
Obsah CD je zde: https://poli5.bandcamp.com/album/germanium
