- Inzerce -

Bambounou: Parametr Perkusja

Po třech letech ticha se vrací jedna z hlavních postav pařížské techno scény, Jéremy Guindo-Zegiestowski a.k.a. Bambounou, s EP o třech skladbách. Podle svých slov pro Inverted Audio strávil čas od svého posledního alba Centrum kromě neúnavného koncertování ve studiu, kde pracoval na svém zvuku. Tři roky práce jsou dobře vidět a hned po prvních taktech nové nahrávky je jasné, že se soustředil především na rytmickou stránku a další minimalizaci svých produkčních postupů.

První track, Dernier Metro, začíná polyrytmickým minimalistickým beatem, ke kterému se brzy přidá jednoduchá, snová melodická linka. Je to jedna ze všehovšudy dvou melodií, které se na novém EP vyskytují. Dále už se věci komplikují jenom rytmicky. Ale přestože je možné napočítat tři až pět polyrytmů najednou, celek nepůsobí přesyceně. V podobném duchu se nese i zbytek EP. Polymetrické struktury dovolují posluchači vybrat si perspektivu, z jaké bude na dění nahlížet, podobně jako u optické iluze, kde není jasné, jestli jsou na obrázku dva obličeje, nebo číše. A tak se může posluchač například při poslechu Kosovo Hardcore přistihnout, že aniž se cokoliv podstatného změnilo, má takt najednou tři a ne čtyři doby a kompozice se zpomalila o čtvrtinu. S trochou cviku lze potom mezi těmito módy libovolně mentálně přepínat, což významně přispívá k tomu, že ani při mnohokrát opakovaném poslechu se Parametr neomrzí.

Za poslední tři roky existence labelu 50Weapons se Bambounou stal jedním z jeho pilířů a vydal na něm i většinu své hudby – vyšly tam obě jeho alba a 7 EP. Číslovka v názvu odkazuje k celkovému počtu releasů, který byl od počátku daný. V pořadí pátá kompilace s všeříkajícím názvem R.I.P. 50Weapons ale vyšla na podzim roku 2015, a tak nové EP vyšlo na labelu Disk, založeným v roce 2017 producentem Don’t DJ poté, co zrušil svůj předchozí label Diskant. Troufnu si prorokovat, že to není jeho poslední release na tomto labelu, protože z rytmického hlediska si oba producenti budou jistě dobře rozumět.

Osobně se mi jeho nový přístup velmi zamlouvá. Amalgám afrických rytmů a surové městské atmosféry postkomunistického Polska je opět o kus dokonalejší, než na předchozích albech. Postupný přechod od čistě digitální produkce ke stále více analogově vybavenému studiu k výslednému zvuku také významně přispívá, už jenom proto, že jako jednu z hlavních inspirací Jéremy uvádí moment, kdy se nastěhoval do nového studia a “všechno zapojoval špatně”. Nezbývá tak, než mu přát mnoho dalších takových inspirativních omylů – o autorově schopnosti je kreativně zpracovat již po tomto kousku nelze pochybovat.

Bambounou: Parametr Perkusja

Disk (https://soundcloud.com/d1sk)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.