Domácí handmade elektronika je pevnou součástí naší kultury, ale po revoluci se s náhlou dostupností dříve nedosažitelných přístrojů mnohé změnilo. Část kutilů a bastlířů pověsila pájky na hřebík a místo pracného vyrábění kopií zesilovačů či efektů si raději koupila originál, nebo spíše levnou “profesionální” čínskou kopii.
Po dobrodružných devadesátých letech začaly pomalu zavírat i drobné opravny elektroniky, ve kterých se dalo na staré mistry elektronického řemesla narazit. Přístroje zlevnily natolik, že oprava byla mnohdy srovnatelná s nákupem přístroje nového. Kutilové a bastlíři nezmizeli zcela, jen se většinou spokojili s bastlením pro své vlastní potěšení. Kultura, kterou za předchozího režimu mocně kultivoval časopis Amatérské rádio nezanikla zcela, jen poněkud ztratila svou prestiž.
Mezitím ovšem ve světě rostla subkultura homemade elektroniky, napojená například na noiseovou scénu, v posledních desetiletích stoupá obliba circuit bending a exklusivní butiková elektronika se manifestuje v ručně vyráběných kytarových efektech s co nejdivnějším zvukem či s co nejanalogovější cestou a její druhou tvář můžeme v posledních letech vidět v probuzeném zájmu o modulární syntezátory, generující takřka nespočetné množství modulů. Zatímco jinde někteří výrobci hudební elektroniky požívají zasloužený respekt, i nás tomu až na několik vyjímek, povětšinou výrobců zesilovačů a kytarových efektů, nebylo. Proto je sympatická aktivita kolektivu Bastl Instruments, kteří se i názvem hlásí k odkazu českých “bastlířů” a zároveň se nebojí současného designu a moderních syrově digitálních zvuků. O pozadí projektu Bastl Instruments jsem zpovídal Václava Pelouška.
Bastl Instruments je pokračováním platformy Standuino. Pokud jsem to dobře pochopil, tak pracovní tým je nicméně stále stejný, mezi oběma projekty je zjevná kontinuita. Co bylo tedy hlavním důvodem ke změně “značky”. Je Standuino nekomerční projekt a Bastl Instruments firma?
Ano, základ týmu je stále stejný (Ondřej Merta a Václav Peloušek), stále se však rozrůstá (Jan Vacl, Leoš Hort, Jan Motl, Martin Baar, Lennart Schierling a mnoho dalších). Důvodů ke změně značky bylo vícero, i když už nás lidi znali jako Standuino. Standuino je název, který je pro nás hodně srdcový a odkazuje ke dvěma fenoménům: Standa Filip a Arduino (open-sourcová vývojová platforma pro elektroniku). Z počátku to bylo hlavně o konfrontaci světového “DIY Maker movement” s domácím “bastlem”, o střetu globálního s lokálním a o tom, jak si zachovat vlastní identitu. Ale protože se nám díky vývojové platformě Standuino (naše adaptace Arduina, která byla technickým základem všech našich výrobků) podařilo vyvinout řadu hudebních nástrojů a s nimi spojených workshopů, byl důsledek celého projektu mnohem rozsáhlejší, než jsme čekali.
Nejen, že se málokomu podařilo Standuino správně vyslovit či napsat, ale, jak už teď asi cítíš, není jednoduché ani vysvětlit, co to vlastně je. Bastl Instruments má v základu stejnou ideu, ovšem je to název údernější, zapamatovatelný a víc vystihuje to, čím jsme se rozhodli zabývat naplno: hudebními nástroji.
Firma jsme v podstatě od momentu, kdy jsme vydělali první korunu, aby to vůbec bylo legální. Ale kromě toho, že prodáváme nástroje, děláme taky spoustu dalších věcí a ty peníze se tak různě přelévají mezi tím, co je schopno generovat zisk a co ne. Protože jsme muzikanti a zároveň jsme načuchlí uměleckým prostředím, tak záběr našich aktivit je dost široký a ty nevýdělečné převládají (a to i v Bastl Instruments).
Můžete říci něco o historii projektu pro ty, co se nikdy nesetkali ani s vaším původním projektem Standuino? Jak vlastně je Standa Filip s celým projektem propojen? Můžete osobu Standy Filipa trochu přiblížit pro ty, kdo o něm třeba ještě neslyšeli?
Standuino vzniklo jako projekt pro open call festivalu Multiplace / Remake, který organizovala skupina lidí okolo Barbory Šedivé. Cílem bylo udělat remake nějakého stěžejního díla historie mediálního umění středovýchodní Evropy. Nám jako ideální lokální paralelou k institucionalizované podobě mediálního umění na západě přišel právě fenomén bastlení jako forma masově rozšířené lidové tvořivosti. V našem projektu vyloženě stálo, že jde o “živoucí pomník generaci bastlířů” a to si myslím, že platí doposud.
Standa Filip je člověkem, který nás inspiroval a nakopl k tomu abychom dělali elektronické nástroje. On sám je stavěl už od 70. let a sbírka jeho nápadů a realizací (bohužel nedochovaných) je neskutečně inspirující.
Potom, co jsme zveřejnili několik videí se Standou, uvedl Peter Kirn z Create Digital Music svůj článek slovy: “You know Bob Moog or Morton Subotnick, for instance, but do you know the name Standa Filip? You should! “.
Je to výrazná postava brněnské undergroundové hudební scény, spolupracoval s Ivou Bittovou, Pavlem Fajtem a je mozkem kapely Ještě jsme se nedohodli, ve které se doposud hraje na jeho zbastlené elektrické kytary. Měl i spoustu jiných hudebních projektů, pro které přímo tvořil hudební nástroje, ale to bylo v době, kdy bigbítová scéna nebyla vůbec připravena na elektroniku a experiment. Také působil na Fakultě výtvarných umění, kde inspiroval nejen nás, ale i řadu dalších studentů.
On je pro nás ztělesněním bastlíře v poetickém slova smyslu. Je něco mezi Bobem Moogem, Járou Cimrmanem a nejvíc sympatickým strejdou.
Za projektem Bastl instruments jako bych cítil vyšší ambici než za Standuinem. Váš nový web nemá ani českou verzi. Cílíte tedy na širší klientelu? Jaká je odezva na vaše přístroje u nás a jaká v zahraničí?
Se Standuinem jsme se spoustu věcí naučili, otrkali se a přestali se bát jít do toho. Od samého začátku máme mnohem víc zpětné vazby ze zahraničí než z Česka, ale to, že jsme ještě nerozchodili web BI v češtině, je momentálně hlavně z důvodu časové tísně. My jsme se nikdy neomezovali na konkrétní cílovou skupinu, a to ani geograficky. Největší zájem je logicky z bohatých zemí, kde je elektronická hudba důležitá, konečně se k nám ale začíná dostávat i odezva z Čech. Na to bychom se teď hodně chtěli zaměřit, abychom tu zdomácněli. Je to paradoxně více práce.
Bastlení je činnost, se kterou si mnozí spojí nějakou ryze českou “kvalitu”. Přitom je velmi zajímavé, jak jsme přijali pro tuto typicky českou kvalitu německé slovo. To je dvojnásob zajímavé v době, kdy každý nový či slangový výraz má napojení na angličtinu. Co pro vás slovo “bastl”znamená a co pro vás znamená česká “bastlířská” scéna?
My bereme bastl za české slovo, i když to musíme hodně vysvětlovat v německy mluvících zemích. Bastl v češtině znamená téměř to stejné jako “do it yourself electronics” v angličtině, ale kromě toho nese mnohem více lokální poetiky a kontextu, což se taky snažíme vysvětlovat v zahraničí. To slovo v češtině zdomácnělo mnohem dříve. Nejdříve asi v brněnském hantecu, který počešťuje celou plejádu německých slov (snad už za první republiky), a poté ve významu vyloženě spojeného s elektronikou od 50 let dále.
Bastlíři a jejich bastly jsou pro nás zdrojem inspirace a pomáhají nám ukotvit naši identitu oproti masovému DIY trendu, který k nám přichází ze západu. Pomáhá nám to obracet pozornost přímo pod svícen, kde jsou příběhy, které jsou nám bližší. Naši tátové hodně bastlili a pamatujeme si to z dětství. Bastlírna pod schodama (u nás doma přezdívaná “bordelník”) byla pro mě vždycky nejzajímavějším místem v domě. Protože se v současné době spousta unikátních výrobků od bastlířů ocitá ve sběrnách odpadu, chtěli bychom na tento fenomén a v podstatě kulturní dědictví více upozorňovat. Teď jsou na západě dost populární například repair café a myslím, že bylo by skvělé, kdyby se i mladí lidé u nás naučili si věci opravovat a bastlit. V nejlepším případě přímo od starší generace, která s tím má největší zkušenost. Zároveň už se nám daří pár bastlířů zaměstnávat jako páječe. Zejména pro lidi nad 50 let je u nás těžké sehnat práci a přitom jsou velmi zruční. V tom vidíme velký potenciál.
Zajímavým video trailerem jste uvedli projekt extrémního moduláru Anything to modular. Jaké bude jeho pokračování a co je vlastně jeho cílem? Míříte do světa Eurorack modulů?
To video je dokumentace mojí diplomové práce z oboru Art & Science na University of Applied Arts Vienna. Volný překlad názvu práce zní: “Základní výzkum toho, jak překládat nejrůznější biologické, chemické a mechanické principy do řeči elektronických hudebních nástrojů a naopak”. Protože mě tyto věci vždycky zajímaly, rozhodl jsem se metody překladu trochu systematizovat a vytvořit pro ně cílená zařízení. To, že vznikl modulár, byla pak docela přirozená věc, protože nejlépe vyhovoval formálním parametrům pro takový výzkum. Když je libovolná událost přeložena, nějaká její část reprezentována standardním řídícím napětím a jinou událost jím můžeš řídit, otevírá to velmi mnoho možností. Ve videu jsem jen nastínil, kam to celé může směřovat. A protože jsem si během toho ten modulár postavil (neměl jsem peníze, abych si ho koupil) a naučil se, jak to celé funguje, je na spadnutí celá řada modulů a to nejen těch překladových.
Někdy na podzim se chystáme otevřít kamenný obchod se syntezátory v Brně a já bych na ten prostor samotný chtěl aplikovat část tohoto výzkumu a vytvořit celou místnost, kde jde vše navzájem propojit se vším. Prostor, kam přijdeš a dáš si na ruku puls senzor, který udá tempo celému prostoru i hudbě v něm, kde když začne křeček běhat v kole, začnou poblikávat žárovky a když si sedneš na pohovku, spustí se kávovar.
Co je “hlasem” Bastl Instruments? Všiml jsem si propojení s labelem Bükko Tapes. Existuje hudební projekt, založený přímo na vašich výrobcích, nebo s nimi úzce propojený? Máte přehled o hudebních projektech svých klientů?
Bükko Tapes jsme rozjeli z podnětu Leoše Horta aka HRTL, který se k nám nedávno přidal. On je momentálně hlavou celého labelu a to se v něm dost odráží. Pokud bych ale měl jmenovat ten “hlas” tak to bude určitě Bastl Orchestra (dříve Standuino Orchestra) což je hudební uskupení všech, kteří mají naše nástroje a třeba si je vyrobili na jednom z našich workshopů. Vždy se snažíme po takovém denním workshopu zorganizovat koncert účastníků. Je to řízená improvizace a myslím, že tu techniku řízení máme tak vypilovanou, že většinou orchestr samotný nevěří tomu, jak se dá s těmi nástroji zahrát. Já s Ondrou Mertou pak máme kapelu Cave Art, kde hodně používáme naše nástroje. https://zvukolom.org/releases/cave-art-pina-colada/ Protože jsme se dost nacestovali s těmi workshopy, tak oba projekty měly pravděpodobně více vystoupení v zahraničí než u nás.
Co se týče našich klientů, čím dál častěji nám posílají nějaké nahrávky. Jde většinou o dost experimentální věci, ale rozhodně to není pravidlem. Předminulý týden nám posílal náš japonský prodejce fotku místní popstar Azuma Hitomi, kde je vyfocená se Standuinem na přebal desky. Od našeho prodejce z Holandska si koupil 2PI Thom Yorke z Radiohead a dokonce jsme si prohodili pár e-mailů s producentem, co jezdí tour s Miley Cyrus a kupoval microGranny 2.0.
