Bill Laswell, americký baskytarista a producent, člen mnoha hudebních seskupení (Material, Massacre, Painkiller – abychom zmínili alespoň ty nejznámější), překvapil na sklonku minulého roku novinkou s názvem Túwaqachi: The Fourth World. Pokud Vám první část názvu připomíná něco známého, vězte, že podobnost s průkopnickým filmem Godfreye Reggia Koyaanisqatsi: Life out of Balance není náhodná. Laswellova novinka totiž vznikla jako alternativní soundtrack právě k tomuto filmu. Originální název filmu i stejnojmenného Glassova soundtracku pochází z jazyka indiánského kmene Hopi a znamená „život vychýlený z rovnováhy“ nebo též „způsob života, který volá po změně“. Místo původní epické hudby Philipa Glasse je Laswellova skladba pro sólovou baskytaru doplněnou zvukovými kolážemi určena pro audiovizuální interakci při živých vystoupeních. S tvorbou původního filmu započal Godfrey Reggio již v roce 1974, aby je poté, co si poprvé poslechl Glassovu hudbu, kompletně přestříhal. Na rozdíl od Glassovy tvoří Laswellova hudba ve vztahu k obrazu záměrně velmi kontrastní verzi. Samotný zvuk je typicky laswellowský: velmi hluboké, průzračné a prostorově znějící baskytarové tóny přicházejí zdaleka, zesilují se a opět nepozorovaně mizí, aby byly nahrazeny novými, nečekanými zvukovými strukturami. Svojí novinkou Bill Laswell navazuje na svoje nejlepší ambientní alba z devadesátých let – Web s Terre Thaemlitzem, Cymatic Scan s Tetsu Inouem, Second Nature s Atom Heart, Somnific Flux s Mickem Harrisem nebo několikadílnou sérii Axiom Ambient a Divination ve spolupráci s řadou dalších autorů. Túwaqachi je spolu s původním filmem určena výhradně pro živé akce a s vydáním nové verze filmu s Laswellovým soundtrackem se bohužel nepočítá. Hodinový záznam skladby vyšel na labelu MOD Technologies pouze v digitální verzi ke stažení jako flac nebo mp3, což příznivce Laswellovy hudby rozhodně nepotěší.
Bill Laswell – Túwaqachi aneb Život, který volá po změně
Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?
Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.
Krotitelé zvuku
Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.
Tančit v rytmu slz
Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.
Příběh z jediného úderu
Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.
Hudba v srbských protestech
Protivládní demonstrace očima hudebnice.
Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus
Nové podoby pulzací i nehybných ploch.
Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu
Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.
Cinkat, listovat, zavřít oči
Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.
Zkouška sirén: In C, šedesát let poté
Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí
Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka
Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.