- Inzerce -

Birchall / Smal / Webster: Drop Out

V londýnském Drop Out Studio se v loňském předjaří sešlo hvězdné britsko-nizozemské trio Birchall/Smal/Webster, aby natočilo album Drop Out; to vyšlo v digitální podobě a od 17.března bude k mání také jako MC v limitovaném počtu 150 kusů. Bubeníka Rogiera Smala, tohoto průkopníka jazz-punku z Amsterodamu, jsem představil již před rokem v souvislosti s výtečnou nahrávkou s Ryoko Ono (Wood Moon, naše recenze zde). Kytarista David Birchaly je hybatelem improvizační scény v Manchesteru a saxofonista Colin Webster je Londýňan, jenž prošel roztodivnými fúzemi s Anthony Joseph Spasm Band, nizozemským triem Dead Neanderthals a v elektroakustickém duu s Grahamem Dunningem.

Drop Out obsahuje dvě rozměrné kompozice. Drop je tvořena nekompromisní volnou improvizací všech aktérů, při níž se boří veškeré hranice. Webster plive staccatové fráze jak puštěný ze řetězu, Birchaly zahušťuje tok až apokalyptickým magmatem a Smal všechno ještě drtí nečekanými rytmickými erupcemi. Přesto je patrné nade vší pochybnost, že trio nepřestává pracovat s proměnlivou strukturou, výrazem i dynamikou. Hudba je to sice divoká, kvílivá, zahlcená hlukem, ale ani v největší změti netrácejí muzikanti kontrolu nad svými nástroji či v komunikaci mezi sebou. Trio dokáže také pracovat s prodlevami, ostrými zlomy, dokonce s drony, do nichž občas uniká saxofon, který navíc proměňuje zvukovou barvu, a dokonce i s pravidelným tepem bicích. To se protagonisté nadechují, aby se osvěženi vrhali do nových, ještě rozbouřenějších vod. Zvuk také příjemně pění, a to v pasážích jakéhosi usebrání, ponoru, zniternění…

Out odstartují kravské zvonce, posléze širší škála perkusivních zvuků. Bicí postupně kypí a přidá se altka v lyričtější poloze, s ostrými dlouhými tóny. V půli náhle ticho a pak vybuchne celé trio. Ačkoli hra tria je až do extatického vyvrcholení skutečně bezuzdně eruptivní, mezi aktéry funguje strhující interakce, a jde tudíž více o trialog než souboj tří…

Birchall / Smal / Webster: Drop Out

Astral Spirits (https://monofonuspress.com/astral-spirits)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.