Dub je zkrátka jeden z druhů globálního folklóru. Předpoklady k tomu měl již od počátků, když jeho hudební i obecně kulturní kořeny či rhizomy k sobě na Jamajku dorostly z tradic tří kontinentů, o pár desítek let později je z něho komunikační kód spojující fanoušky již na světadílech všech, špičkou ledovce jsou v tomto ohledu třeba jen mnohé vlivy dubu na další světové popkulturní fenomény, hiphop, taneční elektroniku… Můžeme být spokojeni, že se i v české kotlině rodí v této sféře svébytné a sebejisté kapely či projekty a pražští (((boanerges))) jsou toho zářným příkladem. Vznikli během roku 2011 po rozpadu reggae kapel Urban Bushman a Nebiba a déle se vedle koncertování prezentovali vinylem obsahujícím remixovaný materiál, který nestihli vydat již původní Urban Bushman.
V současnosti se původní kvartet (Honza Watcha Koukal – zpěv, mixpult, efekty; Tomáš Výchopeň – klávesy; Jáchym Gondáš – beaty, theremin, perkuse; Jiří Opička – baskytara) rozšířil o vokalistu Petra Wagnera a tato sestava nyní vydává své první eponymní album pod hlavičkou (((boanerges))). Obsahuje devět skvěle šlapajících tracků o průměrné stopáži okolo šesti minut, které vzešly spontánně ze záznamu zdařilé zkoušky, některé původně improvizované kusy se prý dokonce až díky fixaci na této nahrávce dostaly do stabilního koncertního repertoáru kapely.
Hudebně se “Synové hromu” drží tradičních žánrových prvků, odkazují se na klasické riddimy a různé kapitoly historie reggae a dubu, sami zmiňují především starší britské odnože. V instrumentální stránce v tom však ortodoxní úplně nejsou, jejich syntezátory vedle simulací tradičních barev hammondek, Wurlitzer piana či klavinetu občas prozradí současnější zvukový arzenál, i v Koukalově produkčním pultu, do něhož jsou i při koncertech zapojeny všechny živé nástroje se ozývá řada efektů spíše modernějšího digitálního charakteru. Ale třeba theremin s delayem zde zase plní ukázkovou roli klasické dubové sirény. Přestože v některých skladbách zaslechneme názvuky hiphopových beatů, jinde zase třeba techna nebo drum’n’bassu, vždy zůstává přítomna také jistá folklórnost či tribálnost. V tomto ohledu by mohla být deska pěkným učebnicovým příkladem, jak se pomocí dubu rodily na svět různé žánry současné populární hudby.
Vokální složka čerpá, podobně jako tomu bylo třeba u Urban Bushman, často z biblických textů a námětů ze života se soundsystémem, avšak zvláště pak Wagnerův hlas obalený delayi, vocodery a harmonizery zde často slouží spíše jako další instrumentální barva, než jako nositel slovního poselství. Dohromady tu každopádně k sobě vše perfektně sedí, s touto hudbou lze tančit, rozjímat i ponořit se do psychedelické mystiky. Pro mne osobně jde o soukromý hit léta.
Album (((boanerges))) vychází jako download na bandcampu, ke stažení je za libovolnou částku, a také na kazetě s vynikajícím zvukem, jak je ostatně u pražského výrobce Headless Duplicated Tapes standardem. Jednoduchý design bookletu obsahující pouze název kapely a kazeta naprosto bez potisku, to vše je také v souladu se skromností a pokorou tradičně se nesoucí s tímto žánrem, jenž je chápán více jako permanentní tvůrčí proces bez snahy vytvářet kult okolo nějaké jeho zakonzervované podoby. Tento artefakt zkrátka nemá chybu a setkání s ním lze doporučit každému.
(((boanerges)))