Cactus Truck: Live in USA
Tractata Records / eh? (www.publiceyesore.com) (www.toondist.nl)
Saxofonista John Dikeman, kytarista a baskytarista Onno Govaert a hráč na bicí Jasper Stadhouders, tvořící holandský soubor Cactus Truck, mínili zprvu vydat výtěžky ze svého hudebního putování Amerikou od 22. října (Atlanta) po 12. prosinec 2012 (New York City) jako několikadeskový box, ale pak své záznamy zkomprimovali a výsledkem je jediné CD Live in USA, soustředivší se na sedm ukázek ze tří zastavení, suma sumárum zvící dvaasedmdesát minut. Udělali dobře, protože více jejich vřavného výtržnictví na jeden zátah by asi posluhači neunesli.
Představme si toto amsterodamské trio alespoň naznačením kořenů, z nichž se vyskrumážila jeho rockově vyhnětená změť: punkově laděný free jazz včetně aylerovské zmítanosti na entou, křtěný horempádovostí japonského noise, posíleného borbetomagusnickou brutálností a bezbřehovostí no wave. Řečeno lapidárněji: jde o jednosměrnou smršť bez slitování, v níž se nástroje přebíjejí, kdo z koho, a snaží se ohromit razancí a pospěchem jako rozjetý vůz naložený hlukem, který občas přijede na váhu a rozvažuje možnosti náloží jednotlivých nástrojů. Ale jako Borbetomagus, tak i Cactus Truck není formace, která by bezděky své rozkotávající vřavno pojímala pouze jako burácivé brouzdaliště: své nenasytné rozevlátí a roztroušenou pořvávačnost má pod kontrolou, dovede je v pravý čas přerušit (pravda nedlouhým) okamžikem kýženého ztišení, vrzunkovaného bobtnání a žvavé šramotivosti.
Právě proto má na holandské hudební scéně od minulého alba Brand New for China! (2012) určité renomé, lákající ke spolupráci jak některé členy skupiny The Ex, tak výrazné osobnosti, jako je Ab Baars nebo Han Bennink, v případě přítomného alba pak se k některým štacím připojili (a na desce je slyšíme) trombonista Jeb Bishop a trumpetista Roy Campbell. Ti se okamžitě bezstyšně zapojují do utíkačské skrumáže a nabalují se s jádrem skupiny na sebe jako lavina, aniž tuší, kam dopadnou. Sólo Dikemanova saxu bývá spouští rozdychtěného zavýskáváni, hamtavého pokusnictví a jurodivého sychravničení celku, a když si Govaert na jiném místě vybubnovává pozornost, ostatní ho obručují, obkvičují do odvrčena a uřícena. A tak jen zřídka proměnlivé lamačství běhutě dospěje až do ninžovského závěru, tedy do posledního (vý)dechu, kdy Campbell s Dikemanem završí svůj fleretový souboj. To vše v kaktusově vyštafírovaném balení, připomínajícím (pichlavě třeskutou) narozeninovou gratulaci. Kdo miluje hrubé záplaty na hrubou košili, obšité bouřením bez mantinelů, má tady dobrou příležitost se něčím takovým probrouzdat.
Poslouchat zdarma či objednávat CD můžete například zde.
