Ceramic Dog: Your Turn
Nothern Spy Records (https://northernspyrecords.com)
Super-power trio Marca Ribota Ceramic Dog (opravdová kapela-žádný projekt, jak Ribot píše na svém webu) nahrálo novou desku. Skupina se zdobí podtitulem sdělujícím, že tři gentlemani hrají free/punk/funk/experimental/psychedelic/post electronica. To může znít jako nějaká intelektuální varianta známého “od Bacha po Vlacha”, poměrně to ale sedí. Osobně bych ještě přidal blues, no wave, možná i trochu nějakého neokrautrocku a dokonce i reggae. Marc Ribot byl doposud snad všude, kde se dělala nekompromisní a novátorská hudba a své síly nabídl všem známým postavám mísícím populární hudbu s experimentálními elementy. Ribot je jistě velmi univerzální kytarista, na kterém mě vždy nejvíce přitahovalo to, jak se, poučen zkušeností no wave, nebojí disharmonie a zejména jak dokáže být stručný. (Příklad za všechny: riff ve skladbě Toma Waitse Top of the Hill). Jak se ukáže, na albu Your Turn jde stručnost poněkud stranou. V projektu Ceramic Dog se Ribot spojil se dvěma dalšími superhudebníky. Basista a občasný klávesista Shahzad Ismaily hrál s Willem Oldhamem, Secret Chiefs 3, Jolie Holland a Yoko Ono, bubeník Ches Smith je známý spoluprací s Xiu Xiu, Good for Cows nebo Secret Chiefs 3.
Trio nám na desce Your Turn opravdu předkládá pestrou směsici stylů, přestože primárně zní Ceramic Dog nejvíc ze všeho jako rocková kapela. Označení rocková je nutno brát trochu v uvozovkách, přesto tohle power trio občas zní jako nějaká jiná rocková trojka vedená nadpřirozeným kytaristou. Nějvětší kytarové orgie se asi konají ve skladbě Your Turn. Přímočará basa a nekomplikované bicí dělají prostor Ribotově kytaře, vyhrávající jednoduchá témata a bublající okolo. Téměř ještě větší rock na nás vyskočí se skladbou Ritual Slaughter, kterou ovšem zdobí všelijaké “upadlé” tóny a občasné no wave kytarové blábolení. Shut up and play yer guitar!
Na desce jsou ale i zpívané kusy, například úvodní Lies My Body Told Me, která by se neztratila na desce Bad Seeds, hymnická Masters of the Internet s arabskými motivy, rocková Bread and Roses nebo reggae Ain’t Gonna Let Them Turn Us Round nebo na swingovou The Kid is Back! A to bych ještě neměl zapomenout na funkovou We Are the Proffesionals. Mimo zpívaných kusů dojde ještě na legrační popěvek Avanti Popolo, apokalyptický rock’n’roll Prayer, trochu crimsonovskou Special Snowflake ale i na potrhlý groove s tleskáním a pikantním noisovým kořením Mr Pants Goes to Hollywood, který náladou může odkazovat kamsi k Medeski, Martin and Wood. Na desce je skutečně od všeho trochu. Opravdu nemívám ve zvyku kritizovat eklekticismus, ale mám dojem, že v případě alba Your Turn celku příliš neprospěl. Spíš než jako album zní jako kolekce sebraných skladeb. Desce by dle mého slušelo víc disharmonie a psychedelie, jako se třeba ukáže v ironické verzi Desmondovy Take Five. Tato blasfemická verze slavného hitu a ztřeštěná skladba Mr Pants Goes to Hollywood, která jí předchází, jsou pro mě vrcholy alba. Na Ribotovi mě nejvíc baví když zní, jakoby mu někdo přeházel prsty na rukou. Všechno sedí, jen tak divně. Takhle právě zahraje i slavný standard proslavený Davem Brubeckem. Je to samozřejmě také legrácka, ale taková divná, temná.
Deska prý vznikala dva roky a Ribot sám jí uvádí sloganem: “Ceramic Dogs just wanna have fun.” Dalším vhodným sloganem k úvodu do světa desky Your Turn by byla i otřepaná věta: “Its only rock and roll.”
