Byl to především fantastický filmový a hudební zážitek ze snímku Obchod na korze natočeného v roce 1965 v režii Jána Kadára a Elmara Klose a posléze ověnčeného cenou Americké filmové akademie, v němž herecky excelovala Ida Kamińská a Jozef Króner, ale také – a to je přirozeně to zvláštní – nádherná naživo hraná filmová hudba Zdeňka Lišky.
Pohled zpátky
Bylo to stejné jako před třemi lety, kdy přišla zpráva z Prahy… Chceš přijet? Tenkrát to bylo fantastické provedení Markety Lazarové s živou filmovou hudbou Zdeňka Lišky, tehdy v moderní budově Fora Karlín.
Tentokrát se pozvání týkalo filmu Obchod na korze opět s filmovou hudbou Zdeňka Lišky v nádherných prostorách Obecního domu. Jako fanoušek Liškovy hudby jsem měl jedinou odpověď: ano!
V autobusu do Prahy… krajina mě pomalu míjela a moje myšlenky se ubíraly čtyři roky zpět, kdy jsem se znovu zabýval českou a slovenskou elektroakustickou hudbou a přitom narazil na hudbu k filmu Malá mořská víla a jejího autora Zdeňka Lišku.
Od samého počátku jsem byl fascinován Liškovou skladatelskou prací nejen v elektroakustické oblasti, ale též jeho radostí z experimentování. Nejen cit pro elektroakustickou hudbu a zajímavé instrumentální a zvukové kombinace, ale též rozmanitost provázející jeho práce, například v dalších filmech Spalovač mrtvol, Marketa Lazarová a Ikarie XB-1.
V 60. a 70. letech nebylo vůbec snadné tuto radost z experimentování v Československu realizovat. Stejně jako v ostatních zemích východního bloku byly v této politicky velmi složité době podmínky pro elektroakustickou hudbu, v nichž pracoval nejen Zdeněk Liška, nýbrž i řada dalších skladatelů jeho generace, například Miloslav Kabeláč, Vladimír Lébl, Jozef Malovec, Rudolf Komorous, Jaroslav Krček, Zbyněk Vostřák, Václav Kučera nebo Karel Odstrčil, krajně nepříznivé. Podobně jako v ostatních zemích východního bloku se tito skladatelé často museli uchýlit do studií trikových filmů, kde směli ve filmech pro děti a mládež realizovat svoje elektronické práce, neboť tehdejší režim velmi bedlivě a s podezřením sledoval vše „prozápadně“ vypadající, co skladatelé ve svých zvukových laboratořích vytvářeli.
Co se týče Zdeňka Lišky, čítá jeho dílo více než 500 nahrávek filmové hudby, což je naprosto enormní výkon! Samozřejmě ne vždy se setkává dobrou kvalitou filmů samotných. Ale při vší oprávněné kritice, že Zdeněk Liška psal hudbu i k propagandistickým filmům (nikdy se netajil svým názorem, že „jí a pije rád, dobrý život vede“), nelze zapomenout na to, že napsal vynikající kompozice a filmovou hudbu ke skvělým filmovým dílům, nejen k ikonickému filmu Marketa Lazarová, ale též k nejslavnějšímu českému sci-fi filmu Ikarie XB 1 nebo k řadě krátkých animovaných filmů Jana Švankmajera.
Zpět do současnosti. Praha, středa 10. ledna 2018
Jak nádherným a náležitým prostředím pro tuto hudebně-filmovou událost je tahle secesní budova Obecního domu. Ještě před samotnou hudbou zazněl slavnostní projev velvyslance Slovenské republiky u příležitosti 100. výročí založení Československa.
Bohatě předimenzované filmové plátno překrylo velké varhany, pod nimiž byl rozmístěn skvěle hrající orchestr pod vedením dirigenta Petera Vrábela a ve velmi nezvyklém obsazení, které Zdeněk Liška často využíval při svém experimentování s instrumentacemi: dechy (takříkajíc dechová kapela), smyčce, flétna, klarinet, trubky, basová trubka, tenorová tuba, tuba, bicí a klavír, jakož i hammondky a cimbál v podání Jana Mikuška, k tomu Kühnův smíšený sbor.
První scéna filmu – čapí pár, maloměstská idyla, k tomu živě hraná česká dechovka. To není náhoda, Zdeněk Liška, narozený ve středočeském Smečně, se v tomto řemesle velmi dobře vyznal, sám výborně hrál na několik dechových nástrojů, kromě toho i na klavír a smyčce.
Počáteční maloměstská idyla s dechovkou však klame, hned v následujících obrazech vidí hlavní hrdina projíždět obcí železniční vlak naložený vojenským materiálem německého Wehrmachtu s několika vojáky! Děj se odehrává v roce 1942, tedy tři roky po obsazení Československa hitlerovským Německem.
Zdeňku Liškovi se i v dalších pasážích filmu, kdy na malém městě docházelo k pronásledování a transportu židovského obyvatelstva, výstižně podařilo zvuky smyčců a cimbálu, zprvu melodicky, později disharmonickými zvuky vytvořit potřebné napětí, místy téměř šok. Na konci filmu se při souhře sboru, smyčců, klavíru a hammondek zvyšuje naléhavost, která vyúsťuje v zamyšlení při závěrečné scéně.
Velmi pozitivně je zde třeba zmínit, že dirigent Peter Vrábel, který byl při provedení hudby nucen sledovat za obtížných podmínek synchronizaci filmu s orchestrem, se zhostil svého úkolu skvělým způsobem, přičemž velký dík patří i zvukařům, jimž se podařilo dosáhnout zvukové rovnováhy filmu, orchestru a sboru natolik realisticky, že posluchač mohl uvěřit tomu, že zvuk orchestru pochází přímo z filmu!
Dlouhý a srdečný aplaus ukázal, jak moc si publikum cení filmu a též práce Zdeňka Lišky jakožto jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů filmové hudby. Lze si jen přát, aby poselství filmu znělo i do budoucna, aby se něco podobného, čím byl fašismus, již nikdy více neopakovalo!
Považuji za velmi pozitivní, kolik mladých lidí v bezmála vyprodaném Obecním domě představení navštívilo, a pozoroval jsem to s velkou radostí. Skladateli i československému filmu se tak stále prokazuje veliká čest.
Poté co jsem měl možnost shlédnout obě koncertní zpracování filmů, tedy Marketu Lazarovou (2015) a nyní Obchod na korze, se domnívám, že by zcela určitě stálo za to uvést naživo i další filmy a Liškovu hudbou k nim – v každém případě Malou mořskou vílu, Spalovače mrtvol nebo Ikarii XB-1! Publikum by tu bylo a pomoc řady sponzorů též…!
Jako každý člověk má i autor této zprávy svoje sny… moci si jednou prohlédnout pracovnu Zdeňka Lišky a jeho originální partituru Malé mořské víly. Sen, jenž je možná na dosah v obchodě na hlavní ulici?
Překlad: Petr Studený
Nahrávky filmové hudby Zdeňka Lišky a Luboše Fišera na značce Finders Keepers.