- Inzerce -

Derek Bailey: Domestic Jungle

Glasgowské vydavatelství Scatter v červnu vydalo digitalizované remasterované nahrávky Dereka Baileyho improvizujícího přes jungle z britských pirátských stanic.

Jungle a drum’n’bass si v devadesátých letech radikální kytarový improvizátor Bailey nahrával na kazety, aby měl doma s čím hrát. Z této jeho praktiky pak mimojiné vzešla i deska Guitar, Drums’n’Bass, na níž spolupracoval s DJ Nijn. Na kompilaci Domestic Jungle se však kromě dvou dříve vydaných tracků nacházejí pouze záznamy z jeho domácího cvičení.

Stejně jako na Guitar, Drums’n’Bass se tu poněkud nesourodý mix mnohdy repetitivního již nahraného jungle mísí s volnou improvizací. Ta sice místy reaguje na změny v nahrávkách, ale většinou si jde spíše svou vlastní cestou a na hudební podkres zas tak moc nereaguje. V rámci Domestic Jungle je nesourodost nejvíce znatelná hlavně v úsecích z domácího cvičení. Pod mikroskop se zde dostává ona silně individualistická hra, kdy si Bailey vede svou vlastní linku, aniž by se nechával ovlivnit svými spoluhráči.

Poslední skladba kompilace, Upper Clapton Nocturne, která vyšla již v roce 1997 na kompilaci Davida Toopa, Guitars on Mars, nejlépe ukazuje Baileyho fascinaci pirátskými rádii, tak jak o ní mluví v rozhovoru se Stefanem Jaworzynem. Jungle je zde přerušován hlasatelem. Ve spojení s Baileyho hraním přestává být samotná taneční nahrávka fixním dílem, co se jejího provedení týče, a otevírá se různým novým kontextům.

Domestic Jungle má oproti Guitar, Drums’n’Bass silnější hudební podklad, ale Baileyho domácí hraní rozhodně nepřevyšuje jeho kvality na Guitar, Drums’n’Bass. Kompilace jako taková dobře slouží jako okénko do Baileyho přístupu k improvizaci. S výjimkou za jeho života vydaných posledních dvou kusů se však při poslechu nemohu ubránit dojmu, že jde pouze o další z alb, které se pouze snaží o další „genializaci“ mrtvého hudebníka, a jako takové má svůj důvod, proč nikdy před tím veřejně nevyšlo.

Derek Bailey: Domestic Jungle
Scatter (https://scatterarchive.bandcamp.com)

 


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.