- Inzerce -

Devin Townsend: Order Of Magnitude – Empath Live Volume 1

Kanadského skladatele, zpěváka, kytaristu a producenta Devina Townsenda sleduji dlouhodobě. Na „live“ nahrávky jsme od něho zvyklí, skoro bych řekl, že jich vydal více, než by bylo třeba. Order Of Magnitude-Empath Live Volume 1 je ale tak trochu jiná, protože je výjimečně provedena opravdu celá živě.

Když jela jeho předchozí kapela Devin Townsend Project před pár lety festivalové turné, na několika akcích chyběl kytarista Dave Young, ale zvuk kapely včetně pověstné „wall of voices“ zůstával naprosto perfektní a plný. Už je to tak, vážení, metalový eklektik a muž nesmírného talentu hrál celá léta na halfplayback. Nemohu říct, že bych mu to měl za zlé, v těchto žánrech to není úplně neobvyklé, ale když oznámil další turné s kompletní kapelou s vokalistkami a bez hraní podle metronomu, přistihl jsem se opět při napjatém očekávání.

V obsazení kapely se nečekaně propojily některé mé oblíbené hudební světy. První představuje kytarista a klávesista Mike Kenneally, jehož bylo možné slyšet po boku Steva Vaie, Franka i Dweezila Zappy či Wadada Leo Smithe. Další zastupuje tappingový kytarista Markus Reuter, který působil též ve Stick Men a King Crimson. Sestavu dále tvoří klávesista Diego Tejeida (známý též z kapel Haken či Mike Portnoy’s Shattered Fortress), basista Nathan Navarro, bubeník Morgan Ågren, a k mé veliké radosti i zpěvačka a kytaristka Ché Aimee Dorval, jež už s Townsendem spolupracovala na skvélém albu Causalities of Cool. Celý ansámbl doplňují vokalistky Samantha a Anne Preisovy a Arabella Packford.

DvojCD či trojvinyl Order Of Magnitude – Empath Live Volume 1 obsahuje záznam koncertního setu z londýnské zastávky při turné na podporu Townsendovy poslední studiové desky Empath, které proběhlo na podzim roku 2019. Není tedy divu, že téměř polovina skladeb je ze zmiňované novinky, zbytek tvoří osvědčené kousky z jeho bohaté diskografie. Kdo je zvyklý na předchozí Townsendovy počiny, bude překvapen (alespoň v mém případě nejdříve nemile a pak naopak velmi příjemně) „neučesaným“ zvukem a přirozenou živelností kapely. Myslím, že radost a zappovsky humorný nadhled čiší z každé noty. Komplikované aranže, vrstvené kytary, vokály a divadelní výkon leadera jsou bezchybné. Všechno drží pohromadě, nic nepřebývá, hudba přirozeně graduje. Zároveň se zde objevuje i prvek improvizace a v některých pasážích tušíte, že kapela sama čeká, kam až je hudba dovede. U jiného vystoupení bychom to asi považovali za samozřejmost, ale v případě Devina Townsenda je to skvělá ukázka toho, jak umí hudebník růst.

U tohoto hudebníka nikdy úplně přesně nevíte, co bude následovat a na jaká místa vás zavede příště. Myslím si ale, že tímhle počinem sám sobě nastavil laťku živého vystoupení celkem vysoko. Vím docela jistě, že halfplaybackový Townsend mi už nikdy nebude chutnat tak jako ten živý.

Devin Townsend: Order Of Magnitude – Empath Live Volume 1
InsideOut Music (https://www.insideoutmusic.com)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.