- Inzerce -

Dinosaur: Together, As One

16.září vyšlo jedno z nejnetrpělivěji očekávaných jazzových debutů na britských ostrovech. Po šesti letech společného hraní vydává kvartet Dinosaur album s názvem Together, As One, a to na stále prestižnějším labelu Edition Records.

V tomto souboru figurují čtyři výrazní britští instrumentalisté mladé generace. Rytmiku tvoří Conor Chaplin (el.bass) a Corrie Dick (bicí), kteří již stačili projít slovutným ansámblem Chaos Collective. Ten založila trumpetistka a skladatelka Laura Jurd, jež byla v loňském roce vyhlášena BBC New Generation Artist pro roky 2015-2017. To ona stála i za vznikem souboru Dinosaur. Druhým sólistou je pak Elliot Galvin (el.piano, hammondky), jehož trio vydalo nedávno autorský majstrštyk s titulem Punch (recenze zde).

Album Together, As One vyšlo v podobě CD, LP i download. Na ploše 47 minut zní 8 osobitých kompozic, sycených hard-bopem, elektrickým jazzem, minimalismem i rockem, aniž by zaváněly vyprázdněnými, samoúčelnými gesty. Hned úvodní trojlístek skladeb vtáhne posluchače do svých osidel, a místy až bere dech. Kolekci otevírá modální lahůdka ve stylu vrcholného Milese Davise – Awakening probudí skutečně každého a nakopne; minimalistická figura jako podloží, elektrické zvuky a ruchy, třeskuté vyhrávky bicích, malby el.piana, výrazný melodický motiv, sólová trubka elastická, ohebná, plnokrevná, vše se postupně zahušťuje a graduje v dynamických proměnách a rytmických zlomech i sóle bicích, aby tok v závěru zlyričtěl a vzápětí vyústil v počáteční minimalismus. Energický a proměnlivý Robin, střídající jakoby archaicky naivistické barvy kláves se sekanými frázemi a vláčnou formou, vpluje v polovině do podmanivého sólového partu trubky, ne nepodobného lyrické vášnivosti páně Pohjoly, včetně folklorního nádechu ve finále skladby. Květnatá, jakoby balkánsky zabarvená trubka zdobí jinak rockově říznou svižnůstku Living, Breathing; spodní proud přitom tvoří opět minimalistická figura, z níž vyhřezávají mrštná basa a eruptivní bicí. Posluchač pak může trochu vydechnout při dvojici kratších kompozic, půvabně ornamentální Underdog ve stylu Davisova Bitches Brew a zneklidňující, přitom až éterická miniatura Steadily Sinking s chrámovým zvukem varhan. Ta přechází poté do nejdelší skladby alba, devět a půl minuty dlouhé, acidově omamující i zadumané Extinct; pravidelně valivý rytmus, zašpiněná trubka, rozdrásané varhany, gradace pak k nečekaně lahodnému zlyričtění, s výtečnými sóly varhan a trubky. V následující skladbě Primordial evokují Galvinovy klávesy Jana Hammera v raných Mahavishnu Orchestra, takže máme tu čest s výživným jazz-rockem; pestrosytá trubka, dynamické a výrazové přelivy, nabušená sóla, to vše zpoetizováno rozechvělým varhanním hlasem, a přitom gradující zpět k muzice, která ještě nestačila vyšumět. Závěr pozoruhodného alba obstarává psychedelicky zvukoborecká tříminutovka Interlude…

Doporučuji pustit znovu, vychytáte další vrstvy, fajnovosti a dílčí výšlehy jednoho z nejsilnějších jazzových alb tohoto roku!

 

 

Dinosaur: Together, As One

Edition Records (https://editionrecords.com)

 


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.