- Inzerce -

DIY kutilové terčem velkovýroby?

O loňském komerčním úspěchu firmy Korg s jejím levným miniaturním analogovým syntezátorem jsem již psal v příspěvku Fenomén Monotron. Soutěživost v různých způsobech zdokonalení či jiného využití, kterou tento nástroj/hračka vyvolal u fanoušků domácího hudebního kutilství a circuit bendingu, zřejmě pozoruhodně ovlivnila výrobce při plánování dalšího modelu.

Letošní následovník této nové výrobní řady, která dnešní uživatele vyspělých digitálních technologií vtahuje zpět do pionýrského období prvních syntezátorů, Korg Monotribe, je toho důkazem. Poté co jsme se u Monotronu seznámili se základy tvorby analogového zvuku, nám Monotribe představuje její propojení s jednoduchým osmikrokovým sekvencerem a automatickým bubeníkem

a také s prvními pokusy o tempovou synchronizaci díky vstupům reagujícím na elektrické pulzy, dávným předchůdcům MIDI komunikace. V této video-ukázce je těchto nástrojů propojeno dokonce dvanáct v řadě:

Oproti Monotronu zde množství ovládacích prvků i zvukových možností narostlo víceméně v přímé úměře s cenou. Na zvuku lze měnit více parametrů, dotyková “klaviatura” lze nastavit i do režimu, kdy ladí, vstup na externí signál již nešumí a nabízí tak širší uplatnění ve studiové práci. Pocity nedostatku u Korgu Monotribe, kterými si výrobce vždy připravuje půdu pro další modely, vznikají nejčastěji z absence univerzálnější synchronizace pomocí standardu MIDI a třeba u nemožnosti úpravy bicích zvuků (ta jedna varianta kopáku, virblu a hi-hatky může rychle omrzet). Tak se ale nástroj tváří ve skutečnosti jen pro “obyčejné” uživatele. Poučení zvědavci, kteří se této krabičce podívali “do střev”, s překvapením zjistili, že potřebné vybavení pro MIDI komunikaci a změnu třeba délky doznívání bicích zvuků krabička v sobě má, ale nejsou od něho vyvedeny na povrch nástroje konektory či potenciometry. Velká světoznámá firma přijala zkrátka kutily do své cílové skupiny, chystá jim překvapení a podporuje jejich soutěživost. Jinými slovy: prodávaný produkt nemusí být doveden k dokonalosti v továrně, zákazník si ho dokončí sám a ještě si při tom užije (výrobcem naplánované) dobrodružství.

Ohledně konstrukčních kvalit a výdrže, by se mohli výrobci v jiných oblastech elektroniky od výrobců hudebních nástrojů v mnohém poučit, na tento trend ale snad navazovat nebudou. Představa, že si koupím například pračku, která vlastně v sobě bude mít ukrytou i myčku na nádobí, k níž bych si musel sám vyříznout dvířka, mne úplně neláká.


faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL a díky covidovému lockdownu si osvojil nové způsoby tvorby.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.

Helmholtz-Funk

Se skladatelem Wolfgangem von Schweinitzem o čistém ladění, hudebnosti hebrejštiny i prostorovosti sterea.

Hermovo ucho – Letiště (v plurálu)

Kdo by nechtěl využít specifický veřejný prostor jako realizační médium pro své nerealizovatelné vize?!

Zkouška sirén: Amelia

Laurie Anderson v kokpitu s brněnskou filharmonií.