- Inzerce -

Dopad ticha v klavírní hudbě Francoise Bourassy

„Jádro hudby je v tichu,“ tvrdí kanadský pianista, skladatel a improvizátor Francois Bourassa. „Tvůrci mají tendenci přehlížet důležitost ticha, ale jeho rozumné užívání může působit dojímavě a poeticky. Ticho má silný dopad na posluchače.“

Jedenašedesátiletý Francois Bourassa, jeden z mezinárodně nejuznávanějších kanadských jazzových hudebníků, je synem bývalého premiéra Québecu, dnes již zesnulého Roberta Bourassy. Od poloviny devadesátých let vystupuje se svým kvartetem po celé Severní Americe, Evropě i Asii. Ceněny jsou též jeho kompozice na pomezí jazzu a soudobé vážné hudby psané pro klavír, vibrafon a marimbu, ale i orchestrální díla pro Montreal´s Orchestre National de Jazz. Jeho nynější album je desátým autorským počinem a představuje sólovou klavírní hudbu kombinující komponované části s improvizacemi. Kolekci čtrnácti vskutku pozoruhodných skladeb vydal 9. dubna montrealský label Effendi Records a celosvětově ji distribuuje Naxos. Jako by se tu setkal Maurice Ravel a s Paulem Bleyem – v hudbě se tu snoubí lyrika, abstrakce i emoce.

Společným jmenovatelem všech skladeb je umná práce s výrazivem, dynamikou, texturou i strukturou, v níž hraje vskutku důležitou úlohu ticho. Protagonista tak dosahuje až niterného ponoru, kdy posluchač slyší i vlastní dech a tep srdce. Ovšem ten často střídají pasáže klokotavé, řinoucí, zahuštěné a vzkypělé. Je tu patrný silný vliv soudobé vážné hudby a free jazzu, ovšem ne zcela „puštěného ze řetězu“. To vše se ozývá již v úvodní dvojici skladeb – Small Head a Blues Masqué. Některé další jsou ovlivněny minimalismem (např. Interlude Y) či sporým výrazem ve jménu krystalické čistoty (Gaspard, La Buissonne). Bourassa nesmírně rafinovaně nakládá s většinou lyrickou melodií, trhá ji a člení (Triadique), vměšuje se do ní s naléhavou expresivitou a dramatičností (Interlude X, Andante), či ji nechá naplno rozkvést (Epilogue).

Album vrcholí dvojicí skladeb KVQ a Musique pour Film, které na ploše patnácti minut udivují vytříbenou fůzí stylovou i výrazovou. Minimalismus se v nich pojí s mocným kontrapunktem impresivních a expresivních hlasů, znepokojivá lyričnost s romantikou, ticho s dramatem.

Francois Bourassa: L´impact du Silence
Effendi Records https://www.effendirecords.com/


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.