Pod řadovými čísly 30, 31 a 32 najdeme na tomto labelu profilová alba kontrabasisty Meinrada Kneera, kytaristy Andrease Willerse a pozoruhodné spojení šakuhači a klarinetu se smyčci.
CD Vocabularies Meinrada Kneera obsahuje rámcově tři typy kompozic. Tři zhruba minutové tracky označené jako sketch jsou skutečně skicami, ale mají v sobě vždy nosný nápad a jiskru, která by mohla ledacos zažehnout. Další triáda signovaná jako short story (v rozsahu cca od dvou do tří a půl minut) má skutečně jakýsi narativní charakter, ale jsou to spíše poklidné vyprávěnky než dramatické vypointované příběhy, což má ovšem při průběžném zařazení mezi další kusy patřičný zklidňující efekt. Sedm na určité „téma“ vytvořených skladeb má pak charakter, který se do značné míry odráží už v jejich názvech. Nejblíže ke „krátkým povídkám“ má i stopáží tříapůlminutová Mixed Media, kde je ovšem výraznější členění a zvraty – vlastně je to minipřehlídka různých technik. Kosmický nádech pak nezapřou Sternensaus a Navigation spatiale, je to ovšem náruživé i dobrodružné nebezpečné putování v nejistých končinách, žádný hvězdný prach či space music. Spíš kličkování mezi černými dírami, které vyžaduje zkušeného lodivoda. Ze života hmyzu jsou třepetavá i plavná Musik für Schmetterlinge plná mihotavého motýlího pelu a ponorná Music for Bumble Bees , kde je vnitřně bohatý život čmeláků předložen jako na talíři. Vynikající atmosféru má plíživé záchvěvné nokturno Des Nächtens. Osobně řadím nejvýš vskutku mistrovskou, značně rozvrzaně nervní, ale i umně vypletenou kompozici Die Auseinandersetzung se skvělým zrychlováním krátkých i dlouhých tahů. Je to skutečně taková popotahovačka, bouřlivý spor s občasným zámyslemi. Vprvdě krásný slovník dovedností hry na kontrabas, kde i bez použití jakékoliv preparace či efektů uslyšíte tóny nevídané.
Andreas Willers na titulu Haerae využívá dvě akustické kytary – 1930´s Bacon And Day Sultana archtop a 1956 Gibson G-2 flattop – tu první používá v experimentálnějších skladbách či pasážích. Úvodní a závěrečná kompozice (pomineme-li krátký apendix) vyznívají poměrně klasicky ve všech slova smyslech a mají tedy spíše až vážnohudební pojetí s určitou příměsí ECM jazzu bez větších zvukových kotrmelců. Průnikem je pak skladba Boht Single, kde Willers používá obě kytary a rezonanční kejkle se tu střídají s normálnějšími postupy, což vytváří zajímavý kontrast. Zcela neotřelá je pak struktura kompozice Mnemo, kde počáteční vibrace postupně doplňují údery do korpusu a různé chřestění a šustění, splývající v další vrzavo-skřípavé zvuky. Jakýmisi milníky jsou pak rozsáhlejší skladby Lanhg´s Arm (3-5 a 6-8), v nichž se ze základních převážně meditativně laděných motivů porůznu vylupují drsnější vsuvky či zámlky a změny, někdy i stupňovaná naléhavost, jindy rozkouskování, či to v nich Andreas dokonce v jednom momentě s téměř košíkářským nádechem pořádně rozbalí. Základně fragmentárně je postavena kompozice Falten se zcela rozbitým rozřáděným závěrem. Opět tedy ukázka zajímavě řešené mnohapolohovosti bez exhibičních klišé.
Pod CD Aforismen = Aforisme = Aforismes jsou podepsáni dva dlouholetí souputníci – Nizozemci Ab Baars (škuhači, klarinet) a Ig Henneman (viola) a dva v Nizozemsku v současnosti působící muzikanti – původem Rumun George Dumitriu (viola, housle) a původem Katalánec Pau Sola Masafrets (violoncello). Jejich dílo sice nepostrádá jisté prvky „hlubokomyslných pořekadel s nádechem sarkasmu“ , ale námětem jednotlivých improvizací jsou různé typ půd či krajin, což se opět leckdy odráží v jejich napolohování.
Hned první Rendzine je tak jakoby složena z větších či menších úlomků (v hudební praxi tedy jednotlivých brnků a profuků), Paarse hei má přes taktéž určitou fragmentárnost melancholickou atmosféru plání fialového vřesu a Estepa evokuje otevřenost prostoru. Nejdivočejší je Arena s kvílivým klarinetem a následná téměř monolitická táhlá Laagveen vás téměř pohlcuje do svých útrob. Dune obsahující přerývané tóny i drásavější pasáže jako by fučela po písečných kopcích a padala v pomlkách mezi ně. Aiguamoll je poskakováním v mokřadu s chvílemi zpěvnější notou a Zeeklei vazčejší a vazebnější. Drobnůstka o červenohnědé Brun roscate dokonce obsahuje rurálně lyrický mikromotivek na klarinet a závěrečná Cernoziem je až jímavá. Zkrátka se tu hudba někdy nádherně drolí, jindy působí kompaktně či vzdušně a probíhá zde hluboká orba, při níž se mažou jazykové rozdíly.
Meinrad Kneer: Vocabularies
Andreas Willers: Haerae
Baars / Dumitriu / Henneman / Sola: Aforismen =Aforisme = Aforismes
Evil Rabbit Records (www.evilrabbitrecords.eu)