- Inzerce -

Dylan Ryan Sand: Circa

Původem chicagský v Los Angeles usazený bubeník a skladatel Dylan Ryan se pohybuje ve sférách indie rocku, hardcoru i free jazzu. Do svého tria Sand si přizval další univerzální hudebníky, jimiž jsou kytarista Timothy Young (mimo jiné spolupracovník Davida Sylviana nebo Waynea Horvitze) a basista Devin Hoff (například člen Nels Cline Singers či spolupracovník Yoko Ono). Sand debutovali v roce 2013 albem Sky Bleached. Už tam Ryan vytvořil model, že podstatnou část tvoří jeho skladby, něco je kolektivním dílem a jedna pecka je coververze slavného jazzmana (na prvotině pěkně naostřená předělávka White Magic od Paula Motiana). Je to celkem zdařilá fúze, kde to jiskří zejména v odpichovějších rockovějších kusech, ale jako celek ne úplně domaštěné a dosolené.

Druhotina Circa ovšem debut jednoznačně převyšuje a mnohem víc šlape dokonce i v klidnějších pasážích. Všechno je tu ostatně nějak dotaženější. Je to víc fúze, víc psychedelie, víc jazzrock, víc nářez, víc skladatelsky, instrumentálně i aranžérsky propracované. Od první grooveové skladby Trees, Voices, Saturn až po závěrečnou rozjitřenou seanci Raw Rattle to má skvělý tah na bránu, který je však pečlivě dávkován a posluchač má čas si vydechnout a vychutnat si všechny nuance. Již na prvním opusu vyčenichali kritici krom jiného ozvuky Black Sabbath, tady to v Possession čiší Sabaty na sto honů a přesto to není žádné epigonství. Visionary Fantasy přesně vystihuje už sám název. Nesmírně zdařilý je i cover Mortgage On My Mind od Keithe Jarretta. Timothy tu předvádí neotřelé metalové výkruty, Devin tvrdí muziku jako o život a sám protagonista destruuje svou soupravu ve stylu Buddyho Riche i Billa Warda. Všechno tu má zcela adekvátní stopáž, nic není nadbytečné nebo natahované. Jestli bude nastolený trend pokračovat, tak se máme příště na co těšit.

Dylan Ryan Sand: Circa

Cuneiform Records (www.cuneiformrecords.com)

 


laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí