- Inzerce -

Edo Žuđelović: Jutarnji SLOT – DISPENZER

Drásavé syčení dominuje komplexním zrnitým texturám i zkresleným industriálním úderům. Nová tvář černohorské scény, Edo Žuđelović, předvádí svůj potenciál v tvorbě (nejen) hlukových stěn.

Přestože tento výtvarník vstoupil na hlukovou scénu teprve letos, upoutal pozornost již svým debutem Crowd, v němž se analogově zrnité nepravidelné basy kloubí s arytmickými rozmazanými perkusemi. Na nejnovější, zatím pouze digitálně vydané, desce Jutarnji SLOT – DISPENZER se zkreslené či přesaturované tlukoty vrací opět, tentokrát však v kovovějším a agresivnějším hávu tvořeném hlasitými ruchy vyšších frekvencí. Hlukový industrial se na půlhodinovém albu dále napojuje na mohutné abstraktní stěny rozličných syčení, zrnění a šumů, které rychle kmitají nad basovým základem.

Úvodní Q1 představuje noise wall klasičtějšího střihu, v níž se nad valivou hlubší frekvencí ozývá vysoké zběsilé syčení. Souhru usměrňují stálá pištění a zrnění připomínající praskání ohně, zatímco vracející se svistot hutnou texturu lehce odlehčuje a dodává jí větší spád. V komplexní zvukové smršti zahalené bílým šumem lze objevit další drobné změny a nové ruchy, což vybízí k dalším poslechům neprobádaných zákoutí. Po čtvrthodině se všechny prvky slijí v jedno a zmizí do ztracena, aby další skladba Q2 mohla předvést svůj dvanáctiminutový dialog mezi skřípavými i hrubšími dilatacemi zkreslených perkusí, rozléhajících se na tichém pozadí. Zvuky se občas sjednotí v pokusu o tvorbu koherentní stěny obohacené o hluboké podloží, po chvíli se však zase oddělí, aby mohly samostatně rezonovat. Závěrečná Q3 opět vrací album blíže k zaběhlým kolejím noise wall, byť pouze na necelé tři minuty. Střídající se táhlejší i svižná syčení tu evokují až sněhovou bouři.

I přes rozdílnosti jednotlivých kompozic je Jutarnji SLOT – DISPENZER zvukově jednotný počin nabízející podmanivá víření abrazivních frekvencí. Edo Žuđelović ovládá hlukové řemeslo zručně a je nyní na něm samotném, jak svůj um dokáže využít i v dalších nahrávkách.

Edo Žuđelović: Jutarnji SLOT – DISPENZER
Gates of Hypnos (https://gatesofhypnos.bandcamp.com/album/jutarnji-slot-dispenzer)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.