- Inzerce -

Föllakzoid: II

Föllakzoid: II

Sacred Bones Records (https://www.sacredbonesrecords.com)

 

Pětipísňové album čilské skupiny Föllakzoid přináší ten nejryzejší krautrock, jaký si dovedete představit. Pokud už máte všechny desky Neu! Can a Faust oposlouchané, směle můžete po albu označené pouhou římskou číslicí II sáhnout. Föllakzoid hrají něco, co lze označit až za samou esenci krautrocku. Správný groove, správné zvuky kytar a kláves, zpěv decentně utopený v mixu tak, že mu není rozumět, ale svou úlohu přesto splní výtečně. Vše je tu jak má být. Jedinou výstředností je westernový rytmus bicích ve skladbě Rivers. V následující skladbě už se rytmus opět vrátí do starých motorických kolejí. Album se sune vpřed a jeho 45 minut se může někdy zdát krátkých, protože repetitivní riffy čilského kvarteta snadno naruší pojem o čase. Přesto jsou v hudbě Föllakzoid drobné záchytné body podle kterých se lze orientovat. Například stoner rocková kytara nebo zajímavý pianový bas v Trees či výraznější klávesy v 99. Všechny skladby jsou zkrátka ze stejného vrhu. Jistá podobnost (vyhýbám se výrazu jednotvárnost) nebyla ovšem u krautrocku nikdy problémem, spíše určitou ctností.

Albu lze tak vlastně vyčíst jen to, že je snad až příliš dokonalé. Klasické krautrockové desky byly vždy něčím tak trochu nablblé, alespoň v detailu. Asi proto jsou tak zábavné až do dnešních dní. Föllakzoid vydestilovali odkaz svých německých učitelů až do dokonale hladké tresti.

Ke koupi či k poslechu například zde: https://follakzoid.bandcamp.com/album/ii-2


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.