- Inzerce -

Gareth Davis + Machinenfabriek: Lucier: Memory Space

Gareth Davis + Machinenfabriek: Lucier: Memory Space

GOD Records (godrec.com)

 

Anglický basklarinetista Gareth Davis hraje striktně napsanou hudbu stejně jako konceptuálně skládanou (od Johna Cage po Christiana Marclaye), svobodnou improvizaci, experimentální rock i elektronický sound-art. U nás se představil v rámci festivalu Alternativa letos 12. 11. společně s Elliottem Sharpem při interpretaci Sharpovy grafické partitury Sylva Sylvarum. Tu si vystřihne i 26. 11. na druhém dni festivalu Contempuls 7 v klášteře sv. Anežky ve zcela jiné konstelaci s rakouským kontrabasistou Ulim Fusseneggerem a na stejném místě doprovodí i Neue Vocalsolisten Stuttgart.

https://soundcloud.com/godrec/god-24-gareth-davis-machinefabriek-alvin-lucier-memory-space

Vydavatelství GOD Records oslovilo Garetha Davise, aby vytvořil dle svého výběru sérii Prescribed course of action, která by mapovala jeho interpretace nejrůznější „instruované“ hudby. Jako první si vybral dílo Memory Space (1970) od amerického konceptuálního skladatele Alvina Luciera (1931), které je determinováno místem, kde se provádí a jehož jméno má být vždy uváděno v závorce před názvem samotným.  Opus je určen pro libovolný počet vokalistů nebo hráčů na akustické nástroje. Základem je pak terénní nahrávka, o kterou se na tomto LP postaral Rutger Zuydervelt, který měl na starosti i celý processing. Na první straně najdeme (Ostrava) Memory Space s nádražním hlášením příjezdů a odjezdů vlaků, což svým způsobem dává nahrávce pozitivní nervozitu cestovní horečky a jistou otevřenost. Je to příslib čehosi nového – zkrátka vyzvání na cestu. (Krakow) Memory Space je naopak mnohem statičtější, ponurejší, abstraktnější a jakoby zabíhá až do mikroskopických detailů než aby vystihovalo atmosféru města. Každopádně právě toto srovnání skvěle odhaluje možnosti  (možná i meze) Lucierova záměru.

Davisovy interpretace dnes již svým způsobem klasických děl jim bezesporu vdechují nový život a zpřístupňují je současným posluchačům. Celá série by ve finále mohla být na dvanácti až patnácti vinylech a zatím se připravuje vydání Black Series od Petera Ablingera (což je ovšem veskrze nová záležitost pro rockovou kapelu), ale na přetřes by měl přijít i Cage či Stockhausen.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.