Guillaume Viltard: Lost Tracks at Dawn
Kordik / Lucas: Brushed and Crushed
Earshots! Recordings (recordings.earshots.org)
Mladičký londýnský label Earshots! Recordings vznikl jako „přidružená výroba“ koncertní série Earshots orientované především na improvizaci. První kazeta labelu přináší záznam sólového vystoupení kontrabasisty Guillauma Viltarda, na druhé se představí sami zakladatelé značky, Daniel Kordík známý coby polovina slovenského, v Londýně dlouhodobě působícího dua Jamka (zde hraje na analogové syntezátory Vostok a Roland 202) a trombónista Edward Lucas; jde o jejich třetí společný titul.
Oběma albům je společná zvuková bezprostřednost (na začátku Viltardova Lost Track at Dawn slyšíte šoupání židlí a jiné zvuky příchodu a usazování publika). Foukání do trombónu i drhnutí kontrabasu pak působí dojmem, jako byste spolu s hráči seděli v malé koncertní místnosti a v uších se vám skládal zvuk z aparatury i přímo z těl instrumentů.
Guillaume Viltard se rozhodl moc se se svým instrumentem nepárat a v jeho hře lze slyšet sympatický bezpočet drsných souzvuků. Ve stylizovaném životopisu na stránkách vydavatelství o sobě píše, že se narodil na severu Pobřeží slonoviny do zcela nehudebního prostředí a po přesídlení do Francie nejraději chodil za školu a coural se přírodou. Přesto jej jaksi neminul kontrabas a byť Viltard údajně nepřestává pochybovat o tom, zda by přece jenom neměl pokračovat v courání, dostalo se mu klasického školení a prý přežil i jazz (takto hrdinným veteránům je třeba vzdávat patřičnou úctu). Jeho dynamická hra smyčcem, rukama i paličkou je plná nečekaných zjevení a událostí i bláta a prachu cest. Místy připomene anglickou improvizační školu tzv. insect music, jindy jako by poťouchle imitovala módu terénních nahrávek. Hlavně je ale až zarytě fortelná, spontánně neotesaná a na míle vzdálena vší piknikové idylky. Jako by se při procházce přírodou zničehonic zachvěla země nebo alespoň začaly padat hovna s háčkama. Sláva, není to estét! A že zní pár minut jeho setu přebuzeně? Zkoumat, je-li to záměr či jen zvukařem posléze potřená vzpoura aparatury, je v tomto případě pustým hnidopištstvím; v samém závěru kontrabas pro změnu zazní jako trubka s dusítkem…
…nakonec, ony ty syntezátory a trombón na druhé kazetě zase někdy znějí jako kontrabas, stroje, kapky vody či pískání na trávu. Je-li koncertní i album dua Kordík / Lucas, se na obalu kazety nepíše, jeho estetika je ale jasně spřízněna s tou Viltardovou. Jsem zvědav, bude-li nové vydavatelství v takové stylové sevřenosti pokračovat – ze zvuku a grafického zpracování obou alb cítím, že Earshots! Recordings touží vytvořit si jednotnou, výraznou tvář a že by se jim to mohlo podařit.
Na Brushed and Crushed jsou role obou nástrojů, byť tyto často působí poněkud chameleónsky, víceméně pevně dány. Nositelem všeho neklidu je trombón, šrapnel přefuků, často až perkusivních ruchů, výkřiků atd. Nedivil bych se, kdyby se tu na mikrofon i otvírala vasrklapka a kapaly sliny. Syntezátory se naopak často, zejména na začátku alba, omezují na jednoduchý doprovod, někdy jen na neměnný bzukot frekvencí. S každou minutou poslechu ale zjišťujeme, že tak snadné to nebude: zjistíme třeba, že do partu, který považujeme za trombónový, zazní nezaměnitelný… trombón. O tom, že by Lucas používal smyčkovače a jinou elektroniku, na obalu nic nestojí, nezbývá tedy než domnívat se, že jeden z obou trombónů obstarávají Kordíkovy syntezátory. A když duo na chvíli zazní jako průvan v opuštěné, rozpadající se ocelárně, můžeme na pokusy o rozlišení obou instrumentů zvesela zapomenout. Jejich zásnuby jsou mistrovské a tudíž zcela organické. Album složené z pěti improvizovaných tracků má jednoduchou, avšak účinnou dramaturgii: neúprosně graduje, aby se v posledním čísle vrátilo k počátečnímu (relativnímu) klidu a odlišitelnosti hlasů.
Oba tituly lze objednat na kazetách či ve formátu AAC i FLAC, pro ty, kdo nepořizují zajíce v pytli, je připravena ochutnávka na soundcloudu.
