- Inzerce -

I Love 69 Popgejů / Piča z Hoven: LIDUMIL HERETIK

I Love 69 Popgejů / Piča z Hoven: LIDUMIL HERETIK

Vole Love + Flesh&Brain (https://www.volelove.comhttps://fleshandbrain.tumblr.com)

 

V půli února, jen těsně po Valentýnu, vyšla očekávaná split kazeta enfants terribles tuzemské  elektroniky I Love 69 Popgejů a PzH. Popgejové se do pomyslné knihy hudební perverze zapsali naposledy vinylem Let’s Gold Corridor (2011), PzH svým zároveň debutovým albem Doom na kraji lesa (2012). Ani jedna z kapel nechrlí nové nahrávky proudem, o to více sváteční atmosféra potom doprovází vydání nového materiálu. Trpělivost a jistá rozvážnost se v tomto případě vyplácí, což dokládá už jen název prvního tracku: „Jak tichá voda břehy melu“. Lidumilný heretik obsahuje samé výrazné skladby.

Popgejové na své straně kazety cizelují trademarkový trash-disco sound, jenom ubylo zuřivě splácaných presetů z neprávem opovrhovaných dětských kláves, aby je nahradily promyšlenější, ale přesto značně zdrcující taneční rytmy. Cizelování díkybohu nepřestoupilo únosnou míru, zvuk naštěstí pořád tahá za uši i za jiné orgány a pobízí k neurotickému tanci.  V epické skladbě Blíží se bouře se existenciální tématika líbezně mísí s přímočarým four-on-the-floor disco rytmem. Skladba I Wash My Soul and Rinse It se zase točí okolo zprvu lehce zrůdného synťákového kolotoč-style motivu a dovádí celé šílenství do sladce mazlavého závěru s lehce mandlovou příchutí. Hop hop hop. 

Piča z hoven nabízí neméně silný výběr skladeb s poněkud temnější atmosférou. Nenucená hitovka Nemůžu spát patří ke stálicím koncertního repertoáru skupiny a objevila se i v památné Tečce páteční noci, kvůli které se po náročném pracovním dni nevyspal ani šéfredaktor Lidových Novin István Léko. Nemůže být každý den posvícení. Nemrtvé osmdesátkové syntezátory vzbuzují příjemné mrákoty a sedativní opar ladně přechází do střízlivého chladu. Lesní víla se suverénně chopila Korgu Poly 800 a skřítci přibrali další melancholickou elektroniku. Akurátně rozladěné linky v Černém sněhu umně dotváří celkovou posmutnělou atmosféru. Oproti tomu je up-tempo skákačka Maso nutností pro každou neortodoxní diskotéku, i když docela maso je vlastně celá nahrávka. Stejně jako u Popgejů nejsou vokály jenom dalším zvukem, ale tvoří podstatnou část sex-appealu – splitko zrovna těchto dvou projektů dává víc než smysl.

Z celkového nákladu 100 kazet již příliš kusů nezbývá, nahrávka je k poslechu, popř. stažení za „name your price“ na bandcampu.

P.S. Nelze nedoporučit také aktuální podcast PzH, krom aktuálních potemnělostí se objeví i klasiky jako Throbbing Gristle či Death in June. K poslechu na https://www.mixcloud.com/XPLAYMIX/pi%C4%8Da-z-hoven/


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.