- Inzerce -

I Was 17 – Peter Courtemanche, absolutní hodnota šumu: servery a sítě jako umělecká díla

I.
 
Peter Courtemanche je umělec z kanadského Vancouveru. Náhodou jsme se setkali na tom nejméně pravděpodobném místě na světě: v uměleckém centru Nautral Ground v kanadské Regině. To muselo být tak před deseti lety. 
 
 
W. 
 
Peter programoval malé broučky, kteří uměli bezdrátově komunikovat a samostatně se pohybovat. A přitom vydávali ten nejúžasnější zvuk. V roce 2012 vytvořil pro skupinovou výstavu v Bruselu malý solárně poháněný objekt, který visel na zdi vedle vstupních dveří galerie. Osvětlený Shroom v průběhu dne monitoroval a zaznamenával vítr a v noci tato data používal k vytváření neustále se měnících světelných vzorců. Obě instalace v sobě měly ukrytou svou síťovou existenci, podobně jako většina dalších umělcových děl. Ačkoliv je těžké říci to jednoduše.
 
Peter má trojí kreativní existenci, která se občas propojí. Většina jeho díla je zdokumentovaná na jeho webové stránce, odkazující k alter egu “absolutní hodnota šumu”.
 
“Bio-elektrické rádio, venkovní instalace zapojující zvuk včel a živoucí obvody” bylo vytvořené a nastavené v různých místech odlišně. Jak již naznačuje název, tato jemná zvuková instalace mísí terénní nahrávky včel se zvuky takzvaných bioelektrických syntezátorových modulů (tj. modulů, které používají ve svých obvodech části rostlin). 
 
 
pc-1.jpg
 
A. 
 
Tolik ke zvukovému umělci, tvůrci instalací a terénních nahrávek… Pak je tu počítačový programátor, který si v jiném století hrával s kódem na počítačích Sinclair, Amiga, Apple II a MSDOS a stejný potenciál objevuje v malých levných počítačových deskách jako arduino, raspberry pi a podobně. A práci rozšiřuje do oblasti futuristického síťového programování, kdy vznikají pevně kódované interakce mezi stroji, lidmi a přírodním prostředím ve strašidelně poetickém svazku. Většina z děl staví na precizní a delikátní znalosti zvláštních účinků v oblasti elektronických obvodů, senzorů a zeslabovačů, malých počítačových desek, solární a nízké energie, kombinované s jemnými nahrávkami přírodních fenoménů. Nic není zatajované, ovšem v Courtemancheových dílech se vše stává vzájemně nerozlišitelným. Vše to patří do stejného světa. Rádio a digitální sítě působí, jako by se bezešvě prolnuly. A tu přichází třetí persóna: rozhlasový tvůrce. 
 
 
S. 
 
Vlastními slovy: “Robert Filliou zemřel v prosinci 1987 (ironicky to bylo v době, kdy jsem poprvé začal svůj rozhlasový program zaměřený na umění hluku v CITR). O rok později, v lednu 1989, někteří z umělců, kteří s ním po celé Kanadě spolupracovali, přišli na myšlenku slavit Art’s Birthday, narozeniny umění. Někteří to využili jako platformu k protestům proti škrtům v oblasti podpory umění a další jako příležitost dělat v rádiu bláznivé věci.” Od té doby jsou jména Vancouver a Peter Courtemanche již navždy spojena se dvěma tématy: rozhlasové umění a Art’s Birthday. Již deset let udržuje otevřenou webovou stránku Art’s Birthday, kam může každý přijít a 17. ledna navrhnout nějaký ten umělecký dárek (což je protiváha jinak přísně naplánovaných a kurátorovaných programů toho dne). Sám vždycky také odehraje malý překvapivý koncert. Minulý rok to byla předělávka díla La Mounte Younga Composition #7 (1960), odehrávala se online a měla několik přispěvatelů. [Poznámka od Petera: “vzniklo to pro Art’s Birthday 2015 a přišel s tím Don Chow, vancouverský umělec, který se zabývá rozhlasem, hudbou, fotografií, pohybem a bojovým uměním). Já jsem udělal hodně produkční práce, ale myšlenka byla jeho…”]
 
Letos to bylo dílo The Luminiferous Noise Machine s hrou na rozšířený kornet, který imitoval AM ladění či ptačí písně, a také tentokrát pozval další tvůrce… Je zajímavé vidět odlišnosti od většiny rozhlasových umělců. Na umění pro rozhlas může být iritující jeho estetické retro cítění, připomínající ranější elektro-akustiku, mixování pásek a samplování a to, že publikum je stavěné do obligátní naslouchací pozice. Courtemanche je ale zdá se zpátky na cestě k oživení, opětovnému vynalezení, prozkoumání a zejména se pokouší, aby vám obvyklí strašáci – jako nahrávky a manipulace s nimi, ale také struktura vývoje daných děl – dávali smysl. Tímto způsobem se do toho snad hodí i počítač a síťové programování, a zcela jistě se tak stává středobodem jeho díla zájem o ekologii. Courtemancheho instalace, rozhlasové vlny, performance nejsou nezávislé na hodnocení, stejně jako jeho kód či síťové balíčky. 
 
 
pc-3.jpg
 
17. 
 
Stránku Petera Courtemancheho najdete na: https://absolutevalueofnoise.ca, kde jsou k dispozici všechna díla zde zmíněná. 
Pro nekonečnou síť Art’s Birthday klikněte na https://www.artsbirthday.net
Kunstradio Vienna poskytuje online sbírku Peterových děl pro rozhlas: https://www.kunstradio.at/BIOS/courtemanchebio.html
Rozhlasové album Bio-electric si můžete poslechnout zde: https://absolutevalueofnoise.bandcamp.com/album/bio-electric-radio
A konečně celý rozhovor, nesestříhaný, hrubý, plný šumu, si přečtete tu: https://oslepenikoncem.multiplace.org/doku.php?id=iwas17
ať již s autorovým požehnáním či bez něj, ale rozhodně z dobrého důvodu.
 
Překlad: Lenka Dolanová
 
 
 

Dlouhé stíny, odcházející světlo a skicář nočních můr Davida Tibeta

Do Prahy se v listopadu vracejí Current 93. Po osmnácti letech vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy.

Kytara řítící se z kopce

Marc Ribot hvězdou třídenního festivalu v Labské filharmonii.

Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.