I.
Kdo je skupina? Jan, Filip, Tomáš, ještě někdo jiný, kapela, skupina, kamarádi či neznámí jednotlivci?
Nějak jsme se setkali, alespoň s některými z umělců, kteří se nazývají Skupina, v Praze, tedy v Praze v Brně, v květnu. Jednou za čas tam Skupina prezentuje své dílo. Nejdřív jsem se setkal s Janem nebo s Filipem a pak s Filipem nebo s Janem. Na tom ale nazáleží, pokud se setkáte se Skupinou, tak je to tak jako tak jedno. Mluvili jsme o setkáních nad terénními nahrávkami a slíbili návštěvu. Nedávno přijeli a zůstali týden, aby nahrávali v okolí. Oznámili svou návštěvu, ale den předtím, než dorazili, přišel poštou balíček. Byl to digitální nahrávač zoom. Přišel bez oznámení, adresovaný jim. Nejdříve jsem si myslel, že je to omyl. Pak mi přišlo, že je možné, že považují technologii, kterou si půjčují a používají, také za člena Skupiny. Takže digitální nahrávač přijel coby první člen kapely: Skupina!
W.
Skupina říká, že dělá terénní nahrávky. A ve skutečnosti nahrávají veškeré možné fenomény okolo sebe. Coby skvělí hosté se v průběhu dne potloukají kolem, relaxují, mluví, trochu pracují, konverzují, chodí na procházky, navštěvují místa. V noci nahrávali v kravíně. Pokoušeli se zachytit základní rezonance daného místa, podobně jako předtím v opuštěné průmyslové budově. Tato technika připomíná slavné dílo Alvina Luciera I am Sitting in a Room. Lucier pracoval s mikrofonem, dvěma magnetofony, zesilovačem a reproduktorem. Začal s nahrávkou sama sebe, popisujícího, co dělá, potom to ale přehrál se zesíleným zvukem, nahrál to znova, přehrál zesílené atd., dokud se z jeho řeči nestalo téměř elektronické dílo. Popis a originální verze z roku 1969 jsou ve sbírkách Ubuwebu. Skupina bere instrukce doslova, ale svá díla posunují do nové digitální oblasti, opomíjející lidský vstup. „Vyberte si místnost, jejíž hudební kvality chcete evokovat.“ Nahrají zvuk prostředí, přehrají, zesílí, znovu nahrají atd. Tento úryvek je krásným vyjádřením místnosti coby v sobě obsaženého filtru. Od ticha k sebe-zesíleným zpětnovazebným frekvencím.
A.
Terénní nahrávači pracující společně jsou stále výjimkou. Většina z umělců ráda pracuje sama, ruší se tak méně při svém lovu výjimečného zvuku, přesné nahrávky, bez interferencí. Skupina v tomto smyslu připomíná víc skupinu zvukových umělců, nahrávajících, ale pracujících se zvukem a předvádějících ho speciálním způsobem. Zdá se, že si vyvinuli společnou základnu tak, že přemýšlejí o nějaké myšlence, tématu, o který se oba zajímají a který rozvíjejí prostřednictvím diskuse. Skupina si je velmi dobře vědoma důležitosti bezejmenného a kolektivního statusu, v opozici vůči mediální kultuře, která často upřednostňuje sólisty a falešný individualismus. Jan či Filip řekli: „možná tím, že pracujeme společně, dochází k nějaké ztrátě spontaneity, ale komunikace prohlubuje a rozšiřuje myšlenky lépe.“ Poté, co se v roce 2015 setkali v Praze v Brně, se Jan-Filip rozhodli rozšířit duo do formy otevřeného kolektivu, a skupina se stala něčím jako ‘značkou’ či malou komunitou. Zvolili si jméno Skupina, aby bojovali proti auře uměleckého světa. Neutrální jméno bez konotací ohledně genderu či dalších významů. Zkrátka jen jméno, bytí skupinou o sobě. Postupně si však uvědomují, že se nicméně stávají součástí uměleckého světa. Skupina získala příběh. Nelze proti němu bojovat, protože s jazykem nic nenaděláte.
S.
„Naším oblíbeným nástrojem jsou gumáky. Neměli jsme je s sebou, tak jsme si je půjčili. Gumáky jsou pro terénní nahrávání moc dobré. Kromě toho nemáme žádné vlastní vybavení, jen nahrávače Fostex FR-2 a Tascam HD-P2 (již nejsou komerčně k dispozici). To je vše, co máme. Tascam už stejně nefunguje. Půjčujeme si vybavení od přátel. Technologie samotná nás tolik nezajímá, ale víme, že potřebujeme nahrávač bez přílišného vnitřního šumu. Technická stránka není alfou omegou Skupiny. Snažíme se směřovat více pozornosti k procesu poslouchání, který je důležitější než skutečné nahrávání: poslouchání světa takového, jaký je! Pro toto dílo (slyš ukázku) jsme používali nahrávač všesměrovým způsobem a teď experimentujeme se středním postranním stereem s použitím směrového zařízení. Při postprodukci používáme Protools a někdy Audition. Dneska na tom ale moc nezáleží, jaký software používáte, protože můžete použít všechny techniky v každém z programů. Software používáme především pro přidávání komprese a dynamiky, změny hlasitosti a sestříhávání nepříjemných frekvencí. Ve zbytku se snažíme být věrni zvuku, bez použití přílišných produkčních triků.“
17
„Odsud jedeme do našeho domovského Brna, užít si naši každodenní práci, zpátky do reality! Potom se zúčastníme setkání Sound Worms Ecology Gathering, na které se chceme připravit.“ A ta se taky stalo. Po testování starých hydrofonů v místním rybníce v Mariánských Radčicích odjeli.
Některá jejich díla si můžete poslechnout na https://skupina.bandcamp.com/ a https://www.mixcloud.com/Skupi
Překlad: Lenka Dolanová
