- Inzerce -

I Was 17 – Trond Lossius: stavění reálných a vypočtených míst pro zvukové umění v prostoru

Předtím, než se k tomu dostanu, ale musím zítra dodělat daňové přiznání. To je ten nudnější druh práce, k němuž je ateliér také využíván. Ovšem co nejméně!

Trond Lossius

 

trond2.jpg 

 

I.

Trond Lossius z norského Bergenu je každým coulem a v nejvlastnějším smyslu slova zvukovým umělcem. Ovládá naprosto všechny aspekty daného řemesla. Je multidisciplinárním programátorem, vývojářem, hudebníkem, tvůrcem mediálních instalací. Kurátoruje a organizuje, koordinuje, zkoumá, publikuje, vyučuje, improvizuje a nahrává. Pravděpodobně se zabývá tolika dalšími věcmi, že by nebylo možné je tu všechny zmínit.

Poprvé jsme se před deseti či více lety náhodou a krátce potkali ve V2 v Rotterdamu během festivalu Dutch Electronic Art Festival. Požádali mě, abych tam uspořádal workshop o audiovizuálním programování. Zúčastnilo se ho mnoho norských umělců, pohybujících se Centra elektronického umění BEK v Bergenu a myslím, že Trond se přišel podívat. V BEKu dosud pracuje jako výzkumník a vývojový koordinátor. Od té doby jsem ho občas potkával, používal nějaký jeho software a sledoval některá jeho díla online. Vyhovuje představě o novém druhu zvukového umělce, kterého není možné zařadit do specifického rohu v rámci světa umění. Pokud je nyní počítač či laptop považován za historický nástroj, pak je Trond jistě výjimečný virtuóz. Většina jeho prací vzniká ve spolupráci, což výsledné dílo obohacuje jemným a úchvatným způsobem.

 

W.

Většina Trondova díla se dotýká tématu místa zkoumaného zvukem a videem. Skvělým příkladem tohoto druhu instalací je The Atmospherics (River Deep, Mountain High) z let 2014-17. Jedná se o sérii zvukových instalací vytvářenou ve spolupráci s Jeremy Welshem a kombinující zmnožené video projekce a 16-20 kanálové 3D prostorové audio. Materiál tvoří nahrávky, sesbírané na terénních výletech a kombinace různých lokací vytváří proměnlivé reprezentace. Většina dalších děl, také pro divadlo, je zdokumentovaná na jeho webových stránkách.

 

A.

Je více než normální, že umělci, kteří jsou schopni programovat či psát kód, vstupují do oblasti hudby a zvukového umění obecně jiným způsobem než ostatní. V případě Tronda Lossiuse výzkum a experimentální vývoj přetéká do nástrojů, které programuje a velkoryse sdílí s širší komunitou hudebníků a mediálních umělců. S programovacím jazykem Jamoma rozšiřuje existující prostředí jako Max/MSP/Jitter a PD o soubor jednoduše použitelných, ovšem bohatých a komplexních modelů pro zpracování dat, audia a videa. Jamoma je ve vývoji již více než deset let.

Jeho nejnovější mistrovský kus, Ambisonic Toolkit for Reaper, přináší 3D a prostorový zvuk k dosahu každého zvukového umělce. Je to volně přístupný soubor pluginů pro zvukový editor (či DAW – digitální audio pracovní stanice, abychom byli přesní) Reaper, který je téměř zadarmo. Tento soubor pluginů vychází z kódu, který poprvé vyvinul skladatel Joseph Anderson pro open source programovací jazyk SuperCollider.

 

studio.jpg

 

S.

Na otázky, týkající se svého ateliéru, mi Trond odpověděl e-mailem tohoto znění:

“Veškeré vybavení jsem přestěhoval z předchozího studia, ale stále jsem v procesu příprav, takže jak vidíš, je tu docela nepořádek. Za jeden dva dny by to mělo být daleko lepší. Vybavení bude 16 reproduktorů pro 3D ambisonické přehrávání. Doufám, že to bude zásadní zlepšení, co se týče poslechu a práce s terénními nahrávkami.  

Hodnotu studia coby nástroje pro myšlení v prostoru jsem si poprvé uvědomil, když jsem se v roce 2003 stal uměleckým výzkumníkem v bergenské Národní akademii umění. Získal jsem coby kancelář fantastický pracovní prostor větší než 30 metrů čtverečních. Pracoval jsem s prostorovým zvukem v instalacích, a spíše než abych používal standardní reproduktorové rozložení, směřoval jsem k místně specifickému idiosynkratickému uspořádání. A ačkoliv výstavní prostor se od studia liší, hodně jsem experimentoval s rozestavěním reproduktorů, s technikami spacializace a obecným testováním zvuku v prostoru. Své studio jsem tak přetvářel každý měsíc. Bylo to skvělé.  

Když mi stáž skončila, chtěl jsem v této studiové praxi pokračovat, ovšem pronájem prostoru je drahý, tak jsem skončil v menší kanceláři. Stále to byla dobrá skrýš pro soustředěnou práci, ale již nenabízela stejné možnosti zkoušení nápadů v prostoru. Navíc byla dost daleko od mého domova a pracovního místa v BEKu a ta vzdálenost mé využívání toho prostoru omezovala.  

Má žena navrhla, že bych měl místo toho postavit přístavek za naším domem jako studio a minulý podzim jsem začal kreslit návrhy. Měli jsme pomocníky a stavba postupovala rychle, před dvěma měsíci jsem se nastěhoval.

Prostor má dvě místnosti: sklad velký asi 12 čtverečních metrů a hlavní studiový prostor, který je téměř dokonalým čtvercem a má asi 27 metrů čtverečních. V posledních letech jsem udělal hodně práce s Ambisonics a dimenze studia jsou pro tento druh obklopujících vrstev dobré. Dveře a okna přinášejí nepřímé denní světlo, ale žádné slunce. Prostor připomíná malou bílou krychli a na překližkové zdi můžu lehce montovat věci, které potřebuji, a upravovat prostor v závislosti na potřebách probíhajících projektů.  

Projekt Atmospherics je probíhající série instalací se zvukem a videem, vytvořený ve spolupráci s Jeremy Welschem. Jeho základem byly výlety do terénu a audiovizuální terénní nahrávky, zkoumající charakter místa. Ateliér je nyní vybaven šestnáci B&W 602 reproduktory v sestavě podobné té, kterou jsem použil v našich instalacích: kruh osmi reproduktorů poblíž podlahy a osm reproduktorů u stropu. Navíc mám pár studiových monitorů vyšší kvality, které mohu použít pro detailnější zvukový design.  

Když jsem ve studiu sám, mám uprostřed místnosti malý stůl, kde mohu sladce pracovat a poslouchat. Když se ke mně připojí ostatní, lze to změnit. Minulý týden se mnou přišlo pracovat jazzové improvizační trio Pd Conception. Přesunul jsem se do rohu a pak jsme vyplnili zbytek prostoru klavírem, bubny a stolem pro laptopovou improvizaci. Později v týdnu vyčistím části prostoru, abych mohl pracovat s videoprojektory a připravovat se na další projekt, který je součástí výzkumu na Norské divadelní akademii.“

 

jazz.jpg

 

17

Webové stránky Tronda Lossiuse jsou zde: https://trondlossius.no, aktivity BEKu jsou zdokumentované tu: https://BEK.no

Instalace The Atmospherics je detailně popsána tady: https://trondlossius.no/works/66-the-atmospherics-v-stop-hey-watch-that-sound

Jamoma a Ambisonic Toolkit mají uživatelské stránky: https://www.jamoma.orghttps://www.ambisonictoolkit.net

A nakonec plné, nesestříhané, hrubé a šumící interview k poslechu: https://oslepenikoncem.multiplace.org/doku.php?id=iwas17, s nebo bez autorova či umělcova souhlasu, ale z dobrého důvodu.    

 

Překlad: Lenka Dolanová


Dlouhé stíny, odcházející světlo a skicář nočních můr Davida Tibeta

Do Prahy se v listopadu vracejí Current 93. Po osmnácti letech vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy.

Kytara řítící se z kopce

Marc Ribot hvězdou třídenního festivalu v Labské filharmonii.

Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.