- Inzerce -

Ivan Acher: Riders / La Loba

Ivan Acher: Riders / La Loba

Lenka Vagnerová & Company (www.lenka-vagnerova.cz)

 

Bez velkého halasu se na světě objevilo CD s hudbou Ivana Achera ke dvěma choreografiím Lenky Vagnerové: Riders (2012) a La Loba (2013). Obě představení přitom získala značný pozitivní ohlas doma i v zahraničí. Chvála kritiků se pochopitelně zaměřovala na celkové propojení pohybu, scény, světel a zvuku. Nyní se ale hudba vymanila z této jednoty a vyvstává otázka, jak se jí daří samostatně.

Z hudby k Riders Acher vystřihl tři dvojskladby, u nichž lomítko v názvu naznačuje zlom v hudbě samotné – pokaždé se dočkáme určité slyšitelné proměny. Úvodní Crawling Wind / Sirens začne jako zasněný klavírní minimalismus popoháněný po chvíli tanečním beatem, ale po několika minutách přijde zlom, zvuky se počnou míchat a zakvílí ženské hlasy připomínající trochu bulharský folklor. V následující Meatfactory / Wings se proplétají smyčky těžko identifikovatelného původu – brnkání jakýchsi strun, údery věcí o jiné věci, překroucené hlasy – v závěru rozpuštěné do něčeho co může být hučení ventilátoru, nebo také plácání křídel nepříjemně přerostlého hmyzu. Do třetice Peristaltic / Bouzkachi si nejprve pohrává s tóny píšťal jak od mezkalinem poněkud unavených indiánů a pak přeskočí na druhý konec zeměkoule, když si vypůjčí nahrávku odkudsi z Afghanistánu, kde termín „bouzkachi“ označuje sport, při němž dva týmy na koních hrají s mrtvolou kozy místo míče.




Čtyři skladby z představení La Loba se nesou ve znatelně lyričtějším a melodičtějším duchu, především díky zpěvu Jany Vébrové. Melodii připomínající portugalské fado doprovází vybrnkávání kytary ve skladbě, jejíž název Utrhkulka jen málo prozrazuje o obsahu textu v neznámém jazyce. Elektronické šumy se tu snaží hlas utopit, ale nikdy se jim to docela nepodaří. Následující Tribo pohánějí bicí Miloše Dvořáčka a akordy akordeonu, Bones spojuje pulsující preparované struny s výhrůžně gradujícím sborem, závěrečné Burrow staví především na polyfonii zpěvačky navrstvené nad úsečnými perkusemi.

Ivan Acher (jehož hudbu jste mohli poznat na profilové kompilaci vydané s HIS Voice 5/2012) je skladatel kutilského a vynálezeckého založení, který si libuje v preparování nástrojů a u nějž si těžko můžete být jisti původem slyšených zvuků či hranicí mezi elektronickými a akustickými zdroji. Těžko se na současné scéně hledá hudebník, jehož paleta by byla natolik bezbřehá a který by ji zároveň dokázal tak účelně využívat. Díky tomu lze na otázku z úvodu odpovědět: I bez scény a tanečníků dokáže tato hudba uchvátit imaginaci posluchače a spustit v jeho hlavě zcela privátní choreografii.


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.