- Inzerce -

Jaap Blonk v retrospektivě

Nizozemský ekvilibristický vokalista Jaap Blonk je známý coby skvostný improvizátor i jako interpret dávno zaprášených textů, které by však neměly být opomenuty.

Zatím poslední album z jeho série Improvisors přináší výbušné setkání, kde mu jsou partnery turntablista a operátor s dalšími (pa)zvuky Lou Malozzi a výsostný saxofonista Ken Vandermark. Sám Blonk tu ovšem předvádí ve dvou složeninách i sólově své elektronické kejkle. Celkově je to nádherná ukázka všech možností, jak komunikovat s bezbřehou radostí ze hry a vytvářet abstraktní zvukové obrazce. Jaap ctí své spoluhráče a Vandermark tu předvádí své nejepesnější úlety. Na ploše necelých padesáti minut jsme tak svědky epochální kreativity s mnoha krásnými elementárními výkřiky či povzdechy.

Antonin Artaud, známý především coby představitel takzvaného divadla krutosti, byl vždy trochu kontroverzní postavou. Blonk při performanci jeho díla nazvané To Have Done (v češtině Skoncovat s božím soudem) uvádí kdysi zakázaný text z roku 1947, jenž je ostrou antiamerickou filipikou. Je přitom potřeba si uvědomit dobový kontext. Protiválečná esej má platnost i v dnešní době, stačí snad citovat jenom její úvod: „Včera jsem se dozvěděl (asi jsem trochu zaspal dobu, anebo jsou to byly možná jen nějaké povídačky) jeden z těch špinavých drbů, které se šíří mezi kuchyňským dřezem a latrínou v době pěchování teřichů pokolikáté už přežvýkaným jídlem.“ Jaap tuto dávnou provokaci pojímá jako apel vůči žvanivosti a nesoudnosti konzumně uvažujících lidí, novodobě a s krásně hravou elektronikou.

Loni vyšlo také v reedici Blonkovo 2CD se záznamy z vystoupení s programy založenými na šesti zvukových básních Huga Balla z roku 1916. První disk je vzpomínkou na Jaapovo koketování s těmito hříčkami z roku 1989 (původně vydané v roce 1998) obsahuje velice syrovou nahrávku, na níž mu skvěle sekundují saxofonista Bart van den Putten a kontrabasista Pieter Meurs. Tady jako bychom se vrátili v čase do dob založení Cabaret Voltaire (který Ball inicioval) a stali se součástí jakési dadaistické burlesky. Novější provedení (nahrané v roce 2013 a o tři roky později prvně vydané na Balce Acoustic Performance) provedení této taškařice vykazuje Blonkovu hlasovou vyspělost, kterou prošel v průběhu let, Kongeniálním spoluhráčem je mu zde americký kontrabsista Damon Smith, který tu nádherně bzučí a buší do Jaapových vokálních eskapád. Kromě šesti básní jsou tu i tři skvělé interaktivní improvizace hemžící se nápady non plus ultra.

Jaap Blonk, Lou Mallozzi & Ken Vandermark: Improvisors
Jaap Blonk: Antonin Artaud’s To Have Done With the Judgment of God
Kontrans (https://jaapblonk.com/Pages/kontrans-record-label.html)
Jaap Blonk, Bart van der Putten, Pieter Meurs, Damon Smith: Hugo Ball’s Six Sound Poems, 1916
Balance Point Acoustics, Kontrans (https://www.balancepointacoustics.com)


Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.