- Inzerce -

Jack Jack

Československé duo Jack Jack je u nás patrně jediným projektem využívajícím pouze no input mixing pult, a to do konce dva do sebe zapojené pulty obsluhované z jedné strany Barborou Šedivou a z druhé strany Ladislavem Mirvaldem.

K tomu, aby vyprodukovali přísný noise, na který si ostatní musí kupovat kromě mixů i různé jiné drahé krámy, jim stačí dohromady jen asi osm kabelů, samozřejmě typu jack-jack. Jediným nadstandardem, který Jack Jack k noinputovému purismu tu a tam nabídnou, jsou efekty zabudované v mixpultu Soundcraft. Integrovaný efektový procesor ovšem z jejich hudby baladu neudělá. Očekávejte frekvence, které lechtají v mozku, v poetičtějších pasážích pak úpění střídá pípání a hučení je nahrazeno šuměním.

No input mixing je zvláštní disciplína, což mohu posoudit i z vlastní zkušenosti. Nestandartní zapojení neumožňuje úkony opakovat, takže jde o cestu stále vpřed za maximální pozornosti, která je zbystřená i vědomím, že vazby bující v kabely sešněrovaném mixu mohou snadno překročit práh bolestivosti, nebo zle pocuchat membrány reproduktorů. No input mixing je také fyzický, vše se musí pěkně vykroutit. A je to také disciplína, kterou je třeba se učit. Nepříjemné pískání zvládne vyrobit každý, ale postoupit o level dál dá práci. Jack Jack svůj audiosystém ovládají dokonale, například skladba C začíná jako legrační písnička se sólem a bicími, leckde se zjevuje ozdobný flanger, docela jako v nějaké rockové skladbě, mutovací tlačítko dělá tremolo a na potenciometrech ekvalizérů ladí duo téměř chytlavé melodie. Stejně tak poctivě je ovšem třeba naučit se podobnou hudbu poslouchat.

Kromě prostého faktu, že Jack Jack vydávají po pěti letech existence debutovou desku je na albu zajímavá jeho forma. Třískladbové album lze stáhnout na Bandcampu skupiny, album rozšířené na čtyři skladby si lze zakoupit společně s vinylovou deskou, ozdobenou drážkou vyrytou kapesním nožíkem pana Ladislava Mirvalda. Ručně porytá deska tvoří originální merchandising a zároveň nabízí pátou skladbu, kterou vytvoří přenoska vašeho gramofonu nasazená do nožem porytého vinylu. Obal tvoří logo projektu Jack Jack, dva jackové propojky zkřížené do tvaru svastiky. Je to “ta správná”, levotočivá svastika – v Budhismu znak lásky a milosrdenství – nicméně je obal možno dle chuti označit za kontroverzní, alespoň se bude lépe prodávat. Nejvtipnější na celém albu je pak proces jeho vzniku. Jack Jack přišli s originálním řešením problému, jak nahrát něco, co je pokaždé jiné – svůj set zahráli bez dalších úprav přímo do řezačky vinylů. Výsledkem byly dva acetátové disky, ze kterých duo posléze digitalizovalo záznam určený pro distribuci ve formátu mp3. Praskání drážky v začátcích tracků tak není žádný ozdobný sampl, ale skutečný zvuk skutečné desky. Vynikající ukázka jednoty formy a obsahu. Už se těším až mi přijde můj vinyl ozdobený stopou valašského tesařského kružítka!

Jack Jack: Jack Jack
https://jackjacknoise.bandcamp.com/album/jack-jack


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.