Otevřený dopis redakci časopisu HIS Voice.
V roce 1968 Stanislav Lem napsal povídku Hlas svého pána / His Voice. Vypráví příběh z tajné laboratoře v nevadské poušti. Pod dohledem Pentagonu se 2500 vědců snaží pomocí počítačového programu His Voice přijít na to, co proboha znamená tajemná řada čísel vyslaná k Zemi z hlubin vesmíru. Jak to dopadlo, si přečtěte sami, a stejně o Lemově povídce tento sloupek není. Týká se přímo tohoto časopisu: dedukuji, že název HIS Voice zakladatele tohoto časopisu napadl v souvislosti s gramofonovou značkou His Master’s Voice. Bílý pes prkenně a pozorně naslouchá „hlasu svého pána“ znějícího z gramofonové trouby. Název vznikl v roce1899 a původně šlo prý o název obrazu britského malíře Francise Barrauda. Pes na původním obraze navíc zíral nikoliv do trouby, ale na cylindr pra-gramofónu.
Podle legendy zdědil Barraud teriéra Nippera po svém bratru společně s gramofonem. Nipper prý opravdu fascinovaně poslouchal hlas svého pána Marca, zachyceného na šelakové desce, nebo válečku, což byla koncem 19.století jedna z hlavních atrakcí zvukových konzerv: uchovávat hlasy zemřelých. Dnes nám už nepřijde zvláštní, když posloucháme hlasovému projevu dávno mrtvých lidí nebo zvířat. Nipper je nakonec také dávno na věčnosti a vlastně skoro to tak dopadlo i gramofonem a gramofonovými deskami. Tehdy byli posluchači z desek i z hlasů ze záhrobí prostě paf.
Práva na logo PES-a-GRAMOFON drží podle wikipedie dodnes RCA Records a Sony Music Entertainment. Značka His Master’s Voice v USA platí dnes jen pro rozhlasové přijímače a přijímače kombinované s gramofonem. Vlastníkem je RCA Trademark Management SA – firma která převzala patrně práva po společnosti Technicolor. Až na jedinou výjimku byla autorská práva na psa s gramofonem, nebo gramofon se psem, v 1989 zrušena, napřed pro zvukové nahrávky a vestavěné gramofony. V roce 1992 pak pro televizní přístroje kombinované s rádiem. A v roce 1994 pro všechny aparáty na reprodukování zvuku, včetně jehel a gramofonových desek. Logo His Master’s Voice se stalo ve 20. století univerzálně srozumitelným artiklem ale přesto vznikla řada národních verzí s jazykovými mutacemi: La voix de son maître, La voz de su amo, A voz do dono, La voce del padrone, Die Stimme seines Herrn, Husbondens Röst, GŁos swego pana, Sin Herres Stemme, Sahibinin Sesiv turečtině, nebo Hlas svého pána v češtině.
Ale pozor! Dějiny spojení gramofonu, zvířat a hudebního průmyslu také nejsou tématem sloupku. Chtěl jsem tu upozornit zejména na cosi, co mi dost dlouho vrtalo hlavou: existuje vzájemná souvislost mezi názvem časopisu a skutečností, že redaktoři a přispěvatelé, (nevím nic o čtenářích) časopisu HIS Voice jsou z drtivé většiny mužského rodu? Není to podivné? Ženy přece do světa hudby a kulturní společnosti za posledních sto let, kdy se Nipper upřeně v milionech replik zírá do trouby, z níž údajně mluvil zemřelý chlapík, vehementně a vítězně vstoupily! V českých médiích nedávno proběhla diskuze o korektnosti básničky Jiřího Žáčka v slabikářích. Vypadá to, že šovinistické vzorcování genderových rolí u nás není zdaleka věcí minulosti. Že je to jev, se kterým bychom měli i měly bojovat sveřepě na všech frontách.
Stávající situace je podle seznamu uvedeném na webu dost neutěšená: ALMER JIŘÍ, BAILEY THOMAS, BAKLA PETR, BALCÁRKOVÁ EVA, BÁRTA JAN, BELÁ GÍVAN, BĚLÍČEK JAN, BERÁNEK JIŘÍ, BERNKOPF JIŘÍ, BOEHRINGER JORGE, BRÖTZMANN PETER, CREMASCHI GEORGE, CSERES JOZEF, ČIHÁK ONDŘEJ, DEDECIUS HYNEK, DOBROVSKÁ WANDA, DUNCAN CRAIG, DUNN LLOYD, ENDER DANIEL, FERENC PETR, FILIP MARTIN, FRINTA PETR, GALUŠKA ONDŘEJ, GROSS JASON, GUŠTAR MILAN, GUZIUR JAKUB, HAAS PETR, HAASE MILOŠ, HAGEN TREVER, HANZEL PETR, HAVELKOVÁ TEREZA, HEVIER ML. DANIEL, HOCEK JAN, HORSKÝ MIKULÁŠ, HRADILKOVÁ LENKA, JANÍČEK MARTIN, JECK PHILIP, JIŘIČKA LUKÁŠ…. Smutné je, že se tu třpytí jen tři ženská jména. Znamená to tedy, že texty HIS Voice jsou testosteronem přímo prosáknuté. A to jsem teprve u J.
Proto tímto navrhuji ctěné redakci, aby zvážila změnu názvu z HIS Voice na Her Voice! Případně by bylo možné obě genderové variance spravedlivě střídat. Snad se tak otevřou tvůrčí zdymadla a frustrace a články psané ženami a dívkami se do redakce Her Voice jen pohrnou.
(Pozn. redakce: Ono HIS znamená Hudební informační středisko, což je náš vydavatel, a název časopisu kdysi vymyslela dáma – první šéfredaktorka Tereza Havelková. Co anglosaský kompromis – Herr Voice?)