Americký dark ambientní projekt John 3:16 nás na své nové desce zavede do nečekaně rafinovaných prostor na pomezí post rocku, industrialu nebo doom metalu.
„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život,“ zní šestnáctý verš z třetí kapitoly evangelia svatého Jana, podle které pojmenoval Američan Philippe Gerber svůj aktuálně nejaktivnější projekt. Ještě než ho před více než dekádou poprvé představil veřejnosti, získal první zkušenosti v tvrdě rockové oblasti. Jako basák pomáhal na přelomu milénia rozjezdu doom metalových P.H.O.B.O.S., následně se stal výraznou postavou Heat From a Deadstar, jejichž sound byl charakterizován jako „Nirvana z éry alba Bleach hrající písně Mission of Burma na nástroje od Fugazi“. Poté dal ale Gerber přednost sólové tvorbě, případně spolupracím s dalšími hudebními solitéry. Na jedné straně se prezentuje jako elektronik mNIPK, původně ve dvojici s Chrisem Gilmorem a v posledních letech čistě sólově, avšak v hlukovějším projektu John 3:16 kytary neodvrhl a právě jeho novému albu Tempus Edax Rerum se dnes se budeme věnovat.
I když se Gerber v posledních letech oddává spíše ambientní hudbě v mnoha podobách, v tvorbě John 3:16 zůstává stále výrazný rockový otisk minulosti. Elektrická kytara je totiž vedle temné elektroniky stále nezbytnou součástí všech skladeb projektu, loňskou novinku nevyjímaje. Nemluvme jen o postrockových stěnách nebo nekonečných dronových výletech, ale i o běžném riffování nebo vydrnkávání prostých melodických motivů. Ve všech pěti kompozicích propojuje Philippe Gerber tento rockový svět s tribálně etnickými rytmy, nekonečnými basově elektronickými „proudy“ a s řadou terénních nahrávek. Není divu, že tu a tam přijde při poslechu na mysl vzpomínka na projekty labelu Cold Meat Industry, jako jsou třeba In Slaughter Natives nebo Coph Nia. Kromě už zmíněné synkreze rocku s dark ambientem, je další silnou stránkou projektu barevnost nabízené mozaiky. Každá skladba vychází ze stejného středu, ale pomalu míří jiným směrem.
První část je nejelektroničtější položkou desky, v níž Gerberova kytara plní roli spíše exoticky bloudivého ornamentu. Druhá už do hry přihrává čistě rockové momenty, ty potom jako zacyklený leitmotiv pomalu gradují čtvrthodinovou kompozici z tísnivého status quo až do velmi otevřeného konfliktu, který bych aktuálně přirovnal ke koronavirové hrozbě, jež místo aby pomalu odezněla, vrací se v čím dál intenzivnějších vlnách. Třetí skladba je čistým soubojem vojenských kotlů s množícími se kytarovými linkami, než se přesune do asi nejbarevnější čtvrté části, kdy všechny prozatímní ingredience ještě podpoří neustálé vodní bublání a šplouchání, samply dud a také autorův bezeslovný zpěv s hostující vokalistkou Rasplyn, známou už z předchozích desek projektu, עשר nebo Visions Of The Hereafter: Visions Of Heaven, Hell And Purgatory. Závěrečná pětiminutovka s pomalu se kroutícími kytarovými stěnami, temnou elektronikou a razatním rytmickým pohonem pak připomene dnes pozapomenuté pouštní vizionáře Voice Of Eye, kteří dokázali také mistrným způsobem vystihnout nesmlouvavou atmosféru divočiny, kde platí právo silnějšího (viz obal desky). Po delší době jsem slyšel temně ambientně-industriálně-postrockovou desku, jež mě svou zvukovou výlučností a suverénním podáním strhla k opakovanému nadšenému poslechu. A to jsem ještě neměl možnost si vychutnat hodinový apendix, který čeká na fanoušky, pokud si kolekci Tempus Edax Rerum zakoupí na kazetě!
John 3:16: Tempus Edax Rerum
Alrealon Musique (www.alrealonmusique.com)