- Inzerce -

Jonas Cambien Trio: Nature Hath Painted the Body

Již třetí studiové album má na svém kontě Jonas Cambien Trio. Vyšlo v loňském roce (jako CD i LP) na portugalské značce Clean Feed Records. Titul byl nalezen v jedné větě z knihy The Compleat Angler, v níž v roce 1653 britský spisovatel Izaak Walton oslavuje v próze i ve verších umění rybolovu: Příroda vybarvila tělo ryby bělavými, načernalými a nahnědlými skvrnami… A stejně barevně a roztodivně zní i hudba tohoto tria.

Jonas Cambien je šestatřicetiletý belgický pianista a improvizátor žijící od roku 2008 v norském Oslu. Pravidelně vystupuje s kontrabasistou Adrianem Myhrem v improvizačním duu Simiskina (jejich eponymní debut z roku 2017 byl norským jazzovým časopisem Jazznytt označen jako nejlepší norské album roku v kategorii volná improvizace). Cambien vydal také dosud dvě alba s improvizačním kolektivem Platform a alternativní rockovou kapelou Karokh. Vystupuje sólově i v různých sestavách v rámci osloského souboru soudobé hudby Aksiom. S triem vydal před Nature Hath Painted Body dvě alba, vysoce ceněná kritikou: A Zoology of the Nature (2016) a We Must Mustn´t We (2018). Hudba tria vychází z jedinečné fúze free jazzu a minimalismu. Cambien, který na novince kromě piana hraje též na varhany, se obklopil výtečnými norskými instrumentalisty. André Roligheten (soprán a tenor saxofon, basklarinet) je členem jazzových uskupení Albatrosh a Team Hedgal, v jeho širokém portfoliu najdeme taková jména jako Theo Bleckmann, Axel Dörner, Paul Lovens, Bugge Wesseltoft, Mathias Eick či Paal Nilssen-Love. Ostatně členem Paal Nilssen-Love Large Unit je nesmírně kreativní bubeník Andreas Wildhagen, jenž dvojici doplňuje více než kongeniálně.

Čtyřicetiminutové album představuje kvalitativně vyrovnanou kolekci jedenácti skladeb a miniatur. I v těch se děje spousta výrazových a rytmických fines, navíc ve zhuštěné formě. V úvodní půlminutě Oersoep jde o vrstevnatou freejazzovou erupci, v Hypnos bere lídr do ruky sopránku, aby s druhým saxofonem vytvořil překvapivě vícebarevný souzvuk, předposlední Tongues se skví jako vzrušující freejazzové pohrávání si s repetitivními strukturami. V delších plochách pak trio samozřejmě s těmito výrazovými polohami pracuje rafinovaněji, s důrazem na proměnlivou dynamiku, barevnost a strukturu.

Free jazz v jejich podání má hlavu i patu, nechybí nadhled a vtip. Opravdu ulyšíte milión šťastných kobylek (1 000 000 Happy Locusts), těžkopádnost, zarytost a zároveň naivitu potížistů (Herrieschoppers), jihoevropskou vášeň kudlanek skrze balkánský říz (Mantis), zuřivý lesní požár (Bushfire), proces zmrazování, ve kterém se mísí jemnost s hrubostí a brutalitou (Freeze), nebo lehkost, přiškrcenou naléhavost a lahodné vzedmutí druhé nejvíce zastoupené složky vesmírné hmoty díky varhannímu podkresu (Helium). Potěšit nás neopomenou ani klavírní preparace, a to v pětiminutovém zvukovém šmodrchanci The Origins of Tool Use. Výtečná deska!

Jonas Cambien Trio: Nature Hath Painted the Body
Clean Feed Records (https://cleanfeed-records.com)


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.